Byly to opět dokumenty a počítačové záznamy zadrženého Muhammada Chána, které dovedly analytiky CIA a FBI k novému pohledu na strukturu Al-Kajdy, píše The New York Times. - více zde
Američanům a jejich spojencům se hlavně v Afghánistánu a Pákistánu sice podařilo zajmout špičky jako Farise Zahráního nebo Ahmada Chalfana Chalijního, ti se všichni ale ukázali jako nahraditelní.
Do vedení Al-Kajdy se podle informací The New York Times dostávají mladší členové, kteří dosud zastávali nižší pozice, anebo noví rekruti. "Někteří se pohybovali kolem už delší dobu, jiní tam teprve vstoupili," vysvětlil listu zdroj z tajných služeb.
Al-Kajda se omladila
Před útoky z 11. září byla Al-Kajda dobře organizovaná skupina, nad kterou vládl Usáma bin Ládina s několika spolupracovníky. Po válce v Afghánistánu se ale mnozí domnívali, že Al-Kajda se změní.
Předpokládalo se, že vznikne jakýsi chaotický spletenec bojůvek, které budou ve jménu Al-Kajdy připravovat atentáty. To se sice do značné míry skutečně stalo, jak dokazuje například dění v Iráku, hierarchizace sítě ale přesto zcela nezanikla.
Příkladem je právě zatčený počítačový expert Muhammad Chán, který zaopatřoval komunikaci v Al-Kajdě mezi jejími nejvyššími představiteli, za teroristické plánování přímo odpovědný ale nebyl.
Ačkoli tajné služby stále nemají úplně jasno v tom, jaké kódy síť používá a kde přesně se její vedení nachází, je evidentní, že jádro kolem bin Ládina a jeho pravé ruky Zaváhrího nadále pracuje. Jejich okolí se ale hodně změnilo.
Usáma bin Ládin si vedení udržel
Nejnovější informace podle The New York Times naznačují, že Usáma bin Ládin, který v minulých měsících bojoval o svůj vliv v Al-Kajdě, opět nabývá na síle a zůstává proto reálným nebezpečím.
Oba pracovníci, o jejichž svědectví se list opírá, jsou prý důkladně seznámeni s průběhem vyšetřování v Pákistánu zatčeného Muhammada Chána a tvrdí, že Al-Kajda prošla za uplynulé tři roky jakousi rekonstrukcí.
Paradoxní je, že deník v témže textu upozorňuje na slova demokratického senátora Charlese Schumera, který se v dopise Codoleeze Riceové, Bushově bezpečnostní poradkyni, pozastavil nad tím, jak je možné, že se vůbec na veřejnost dostaly podrobnosti z Chánova případu.
"Souhlasím, že otevřenost vlády k veřejnosti je správná, ale pouze tehdy, pokud to nenarušuje národní bezpečnost," naznačil své rozhořčení Schumer. Vycházel údajně ze znepokojení, která vyjádřili britští a pákistánští představitelé.
Více článků o bezpečnostní situaci v USA zde.
