Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědcům se na zlomek sekundy podařilo vytvořit antihmotu

  8:28aktualizováno  14:51
Unikátní experiment se podařil vědcům Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Na zlomky sekundy stvořili antihmotu. Bylo to 38 antiatomů antivodíku, který je opakem vodíku. Antivodík je tvořen z antičástic nazývaných antiproton a pozitron. Vědci o tom informují v nejnovějším vydání časopisu Nature.

Část Velkého hadronového urychlovače LHC | foto: CERN

"Antivodík se nám ve vakuu podařilo udržet asi desetinu sekundy, což je dost dlouho na to, abychom antiatomy mohli pozorovat," uvedli odborníci.

Antičástice je částice, která má stejnou hmotnost jako běžná atomová částice, jako je proton či elektron. Má ale opačné charakteristiky, třeba opačné znaménko elektrického náboje. Antivodík je nejjednodušší antihmotou, stejně jako je vodík nejjednodušším atomem.

Uvnitř největšího jaderného experimentu

Fotoreportáž z CERN

Antihmota představuje jednu z největších záhad, které souvisejí se zrodem vesmíru. Vědci dosud nevědí, proč se vytratila po velkém třesku, jímž vesmír vznikl.

"Z důvodů, které nikdo nechápe, příroda antihmotu vytěsnila," řekl vedoucí vědeckého týmu Jeffrey Hangst. "To nás povzbuzuje k ještě tvrdšímu úsilí v odhalování, zda antihmota skrývá nějaké tajemství."

"Pro nás je to velký průlom, protože to znamená, že můžeme podniknout další krok, tedy pokusit se o porovnání hmoty a antihmoty," dodal Hangst, jehož tým Alpha v odhalování antihmoty získal náskok před konkurenčním týmem Atrap ze Spojených států.

URYCHLOVAČ LHC

Vědci CERN prosluli hlavně známým urychlovačem LHC, v němž se mimo jiné pokoušejí napodobit podmínky, při nichž v prvních mikrosekundách po velkém třesku vznikla vesmírná prahmota.

Ten ale k experimentu výroby antihmoty nebyl použit.

Ten vede fyzik z Harvardu a veterán honu na antihmotu Gerald Gabrielse, který ovšem výsledky svých konkurentů uvítal.

Podle jedné z teorií při velkém třesku, jímž se před 13,7 miliardy let zrodil vesmír, vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty. Ale zatímco hmota se stala základem všeho, co existuje, antihmota podle všeho zmizela.

Není to poprvé, co se vědcům podařilo vytvořit jednotlivé částečky antihmoty jako antiprotony, antineutrony a pozitrony (opak elektronů). Před osmi lety se jim je podařilo spojit v celé antiatomy, ale nikdy je nedokázali udržet dost dlouho na to, aby je mohli studovat.

Atomy hmoty a antihmoty se totiž při kontaktu navzájem ničí. "Je to k ničemu, když zmizí bezprostředně po svém vytvoření," řekl Hangst. "Velkým cílem proto bylo si je udržet," dodal.

JAKÉ TO BYLO PO VELKÉM TŘESKU

Vědci CERN se v urychlovači LHC mimo jiné pokoušejí napodobit podmínky, za nichž v prvních mikrosekundách po velkém třesku vznikla vesmírná prahmota, husté plazma z kvarků a gluonů, což jsou stavební kameny protonů a neutronů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oxfordská univerzita
Univerzity v Oxfordu a Cambridge čelí obviněním z rasové segregace

Britské univerzity v Oxfordu a Cambridgi čelí obviněním ze segregace. Některé jejich fakulty téměř nenabízejí místa studentům černé pleti. Upozornil na to...  celý článek

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.