Takové míry sice nejsou u černých děr ničím neobvyklým, ale podle astronomů je překvapující, že se taková masa zformovala v pravěku vesmíru.
Černá díra uprostřed kvazaru SDSS J1148+5251 je od Země vzdálená třináct miliard světelných let. Její pozorovatel tedy vidí vesmír v raném stadiu.
Výsledek výzkumu dokazuje, že černé díry existovaly už v době, kdy měl vesmír pouze šest procent současného věku.
Hmotnost černé díry byla spočítána měřením charakteristických vlastností spektra infračerveného světla a jejich srovnáním se spektry méně vzdálených kvazarů.
Podle Matta Jarvise z Oxfordské univerzity pomohou výsledky badatelům sledovat vývoj poměru hmotnosti mezi černými dírami a galaxiemi v průběhu celé historie vesmíru.
"Tento kvazar nám dává přesné údaje o prvních masívních strukturách ve vesmíru," potvrzuje Ross McLure z astronomického institutu v Edinburghu.
Kvazary jsou malé, ale extrémně zářící, a přes miliardu světelných let vzdálené objekty, vydávající asi deset tisíc krát více energie než Mléčná dráha.
Extrémně silná gravitace černých děr, která nepropustí ani světelné záření, pohlcuje vyhaslé velké hvězdy a jiná vesmírná tělesa.
