Svou teorii zveřejnil na víkendovém setkání Americké astronomické společnosti v Seattleu. Podle Schulze-Makucha sondy Viking, které NASA vypustila v letech 1976 a 1977, hledaly na Marsu špatný druh života.
"V získaném materiálu nebyly rozpoznány cizí mikroorganismy," píše profesor ve své zprávě zveřejněné na kongresu.
Vědci NASA se totiž zaměřili na hledání buněk srovnatelných s těmi pozemskými. Hledali stopy slané vody, která je vnitřní tekutinou našich lidských schránek. A nic takového na rudé planetě opravdu nenašli.
Vědci se shodují
Výzkumy materiálu přivezeném sondami Viking v polovině sedmdesátých let nemohly zaregistrovat život na bázi peroxidu vodíků, neboť zkoumaly jiné sloučeniny. Naopak mohly organismy zničit přehříváním a zkoumáním ve slané vodě.
Sloučenina vody a peroxidu vodíků, jež by měla být podle Schulze-Makucha základní složkou neobjevených organismů, zůstává tekutá i při velmi nízkých teplotách. Těm je Mars vystavován.
"Problém je v tom, že tehdy nebyly k dispozici žádné informace o prostředí na Marsu," řekl Schulze-Makuch podle CNN. On sám prý nemůže dokázat, že na planetě je život.
Ale podle toho, jaké je na rudé planetě prostředí a podle pravidel evoluce, "dává tamější život smysl".
Ostatní moc nevěří
Výzkum Schulze-Makucha se shoduje s výsledky práce americké Národní výzkumné rady. Podle jejich kritiků je však problém v tom, že "výzkumníci mohou najít vždy jen to, co hledají".
Podle zpravodajství CNN se NASA textem i přesto zabývá a je možné, že další sonda, která se na Mars vydá, bude hledat jiný druh marťanského života než doposud.
Nová mise na Mars pojmenována Phoenix by měla vyletět letos v létě. NASA však vědce žádá, aby přišli s výzkumnou metodou postavenou na už existujících vědeckých instrumentech.
"Logická shoda je sice pěkná věc, ale není to dost pádný důvod pro nový výzkum," vysvětlil badatel mise Phoenix Chris McKay.
