Důvody, proč je o epidemii velký zájem, jsou nasnadě. "V minulých letech byli lidé s tasemnicí výjimkou. V kraji byl průměrně jeden, v zemi šest ročně," připomíná vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Irena Martinková. "Teď už je nákaza tasemnicí bezbrannou prokázaná u 24 lidí z Opavska, kteří v prosinci jedli syrové hovězí maso. A může jich být ještě víc," dodává.
Výskyt parazita a pátrání po zdrojích nákazy zaměstnává už od začátku dubna hygieniky, pracovníky Státní veterinární správy i badatele z výzkumných ústavů.
Například Břetislav Koudela, ředitel Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, zprostředkoval vyšetření 1 123 vzorků krve českého skotu ve Švýcarsku.
"Tamní odborníci vyvinuli novou metodu zjišťování protilátek proti boubelům tasemnice. A jelikož máme dobré kontakty a epidemie je zajímá z odborného hlediska, udělali testy zdarma," říká.
Expert si do těla "nasadil" hned dva druhy tasemnice
Pro dalšího vědce, ředitele Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Julia Lukeše, se tasemnice dokonce stala na čas podle jeho kolegů "věrnou kamarádkou". Kvůli výzkumu si ji totiž v těle už několik měsíců cíleně pěstuje. Ústav potřebuje ke zkoumání její vajíčka.
"Spíš žertem jsem zmínil, že potřebujeme dobrovolného hostitele. Kolega Lukeš neváhal a snědl tři larvy tasemnice zvané škulovec. Testy ukázaly, že má v sobě nejen škulovce, ale i tasemnici z Číny," vysvětluje českobudějovický parazitolog Tomáš Scholz.
Ačkoli s opavskou epidemií tasemnice bezbranné výzkum Akademie věd přímo nesouvisí, možná brzy bude. Čeští vědci by totiž po vzoru svých německých a amerických kolegů rádi zkoumali využití červů při léčbě vážných nemocí.
"Zahraniční zkušenosti ukazují, že vajíčka tenkohlavce prasečího použitá za přesně stanovených podmínek lidskému organismu neškodí, ale naopak účinně pomáhají v léčbě zánětlivých onemocnění střev, především Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy, ale také autismu a roztroušené sklerózy. Problém je, že zatím jsme u nás nenašli lékaře ochotné se na výzkumu podílet," posteskl si Tomáš Scholz.
Primáře opavského infekčního oddělení Petra Kümpela, který úspěšně léčí pacienty s tasemnicí bezbrannou, tyto informace velmi zaujaly. A spolupráci se nebrání. Klinický výzkum sice podle něj není jednoduchá záležitost, ale pokud by nemocnice dostala seriózní podklady, nevylučuje, že by do toho společně s kolegy gastroenterology šel.
"Na infekční oddělení přicházejí často pacienti s úpornými průjmy. Průměrně jednou měsíčně diagnostikujeme ulcerózní kolitidu. Naposledy u mladé ženy po porodu. Jde o vážné onemocnění, u kterého hrozí operativní odstranění části tlustého střeva," uvedl Kümpel důvody, proč by mohl být výzkum přínosem.
