Práce amerických vědkyň by mohla pomoci pochopit genetické změny, které způsobují proměnu jednoho druhu ve dva.
Zda populace much nazývané Drosophilia mojavensis a Drosophilia arizonae skutečně reprezentují dva odlišné druhy, je ovšem stále předmětem sporů mezi biology.
Přesto ale vědci z Arizonské univerzity věří, že u zkoumaného hmyzu jde o ranou fázi vzniku různých druhů. Vznik nového druhu - takzvaná speciace - nastává v momentě, kdy se různé populace jednoho druhu mezi sebou přestanou pářit.
Když se nekříží, přestanou si vyměňovat geny a následně jdou vlastní evoluční cestou. I když je speciace klíčovým prvkem pro pochopení evoluce, biologové nejsou schopni objevit faktory, které proces iniciují.
U pouštních much existuje několik příkladů mutujících genů, které některým z nich brání v rozmnožování. Vědci ale nevědí, zda to je příčina, nebo pouze důsledek speciace.
Ve volné přírodě se Drosophilia mojavensis a Drosophilia arizonae kříží jen velmi ojediněle, pokud vůbec. A to i přesto, že oblasti jejich výskytu se překrývají.
V laboratoři mohou vědci mouchy ke křížení "přemluvit". Pokud se spáří samičky Drosophilie mojavensi se samečky Drosophilie arizonae, potomstvo je zdravé, pokud je tomu naopak, je nová generace much neplodná.
Reedová tvrdí, že takto omezená schopnost křížení naznačuje, že obě skupiny se stávají oddělenými druhy. Tuto myšlenku podporuje i zjištění, že samičky Drosophilie mojavensis z Catalina Islandu na jihu Kalifornie plodí vždy neplodné samečky, pokud se spáří se samečky Drosopfilie arizonae.
Plodnost či neplodnost samečků ovlivňují geny matek, což podle vědců znamená, že genetické změny u nich musely nastat teprve nedávno.
