Jisté je, že tvor, alespoň na první pohled, opravdu jako dráče vypadá. I přes svůj věk je velmi dobře zachovalý v roztoku formaldehydu.
Stejné otázky jako dnešní experti si kladli i jejich kolegové před sto lety.
Dráček byl nalezen pod haldami starých šatů jakéhosi Davida Harta, synovce Fredericka Harta, který pracoval v londýnském Muzeu přírodních věd.
Hart vypověděl, že nádobu s dráčkem poslali londýnskému muzeu němečtí vědci kolem roku 1890, kdy mezi sebou obě země nemilosrdně soupeřily.
Muzeum tedy usoudilo, že jde jen o figurínku a že Němci chtějí Británii před vědeckým světem znemožnit. Pak muzeum dalo nádobu Hartovi.
Podle Hartova přítele Allistaira Mitchella chtěli Němci Angličany zdiskreditovat. Některé dokumenty vztahující se k dráčkovi jsou v němčině a pocházejí z roku 1890.
David Hart prý našel nádobu s dráčkem náhodou v garáži, kde ji před dvaceti lety nechal jeho nyní už zesnulý otec.
Mitchell chce záhadu s konečnou platností rozluštit a podrobit dráčka mikroskopickému rozboru.
"Dráček je opravdu dokonalý, ani zblízka nedokážete rozlišit, zda je pravý nebo falešný," tvrdí Mitchell.
 Asi třicet centimetrů vysoké mládě draka, které budou zkoumat britští vědci. Tvora naloženého do formaldehydu Britům darovali v roce 1890 Němci. Britové se domnívají, že je tak chtěli zdiskreditovat. |
