Podle listu International Herald Tribune byli výzkumníci už v bytech těhotných žen. Tam sbírali vzorky prachu a nečistot.
Když byly budoucí matky ve třetím měsíci těhotenství, nosily dva dny na zádech batoh se zařízením, které odebíralo vzorky vzduchu, který dýchaly. Aparát tak zaznamenal výfukové plyny, kuchyňské pachy, parfémy, sprej proti hmyzu i cigaretový kouř.
Badatelé byli i u porodu
Při porodu odebrali lékaři krev z pupeční šňůry a vzorky z výměšků plodu. Následovaly testy moči, krve a chování. Ty mají mimo jiné zjistit přítomnost a vliv pesticidů, těžkých kovů, tabákového kouře a dalších látek v těle dítěte.
Na základě těchto měření chtějí vědci přesněji určit, které látky znečišťující životní prostředí představují zdravotní rizika a které ne. Studie americké Kolumbijské univerzity je jedním z řady projektů, které umožnil vývoj postupů zaměřených na výzkum vztahů mezi vnějším a vnitřním životním prostředím člověka.
Pomáhají modernější počítače
Měření rostoucího počtu chemických látek ze stále menších vzorků provádějí vysoce citlivá zařízení a zlepšování počítačové techniky umožňuje rychlejší zpracování velkého množství údajů. "Jsou to věci, které jsme dosud nemohli měřit. Předtím bylo lidské tělo jako velká černá skříňka, jejíž nitro nyní zkoumáme," říká vedoucí projektu Frederica Pererová, ředitelka Kolumbijského střediska pro environmentální zdraví dětí.
"Před deseti lety bylo třeba odebrat dítěti čajovou lžičku krve, jen aby mohla být změřena přítomnost olova," doplňuje ředitel Celostátního střediska pro environmentální zdraví Richard Jackson. "Dnes můžeme ve stejném vzorku měřit 200 chemických látek. Nejde jen o technickou dokonalost, důležité je také to, že jako vzorek postačí několik kapek krve, zvláště pokud jde o děti," dodává.
Systematické měření představuje pokrok
Systematické měření pesticidů, kovů a dalších látek v tělesných buňkách je podle Jacksona velkým pokrokem. Po desetiletí spočívala vědecká práce především v nepřímých metodách jako v testování kontaminace vody, vzduchu a potravin s předpokladem, že úroveň znečištění životního prostředí odpovídá úrovni znečištění uvnitř těla.
Poté se používaly testy na zvířatech nebo statistické analýzy ke stanovení rizik. Výsledkem ale byla i přes úsilí vědců jen řada pochybností o tom, které látky skutečně ohrožují lidské zdraví a do jaké míry.
Vědci už umí rozlišit červené krvinky podle stáří
V dohledné době by prý mohly být k dispozici podrobné údaje o působení různých chemických látek na člověka. Badatelé totiž přišli na to, jak rozlišit červené krvinky ve vzorku podle stáří.
Molekuly hemoglobinu v krvi přitahují některé kovy a jedovaté chemické látky jako například rozpouštědla používaná v čistírnách. Na základě odlišností v buňkách různého stáří bude možné odhalit působení kovů a chemikálií z okolí na lidský organismus. Jednoho dne tak budou vědci schopni přesně určit, kdy měl daný člověk na sobě naposledy oblek z čistírny.
O metodu se zajímají i kriminalisté
Podle Jacksona vzbudila tato metoda zájem nejen zdravotníků, ale také kriminálních vyšetřovatelů, kteří by ji mohli využívat ke zjištění alibi.
Studie bude probíhat ještě několik let. Již dnes jsou ovšem prezentovány některé částečné výsledky. Některá měření například naznačují, že astma vzniká již v prenatálním období a má souvislost s výkaly švábů.
