"Rádi ukazujeme studentům, jak může astronomie vyřešit hádanky ze skutečného světa," řekl britskému deníku Daily Telegraph profesor fyziky Donald Olson.
Tím konkrétním příkladem je Monetův obraz "Útesy, Étretat: Západ slunce", který zachycuje bílé útesy zvané Falaise d’Aval na normanském pobřeží kousek od od města Étretat. Monet tu během svého pobytu v zimě 1883 namaloval tucet obrazů, ale jen jediný zachycuje západ slunce.
"Napadlo nás - dalo by se z útesu a polohy slunce nad ním určit, kdy přesně a na jakém místě Monet stál, když zachytil tenhle krásný pohled?", prozradil profesor Olson.
Tým vědců pod jeho vedením nejdřív hledal přesnou lokalitu, odkud Monet útesy maloval. Povedlo se jim to díky topografickým mapám, na které přikládali pohlednice Monetových obrazů. Pak díky speciálnímu programu, který umí modelovat pohyby planet a hvězd, spočítali, kdy slunce zapadá přesně na takovém místě, jak je namalováno na obraze.
K tomu, aby si svou hypotézu ověřili, ještě vědci prošli dopisy, které Monet napsal během svého pobytu a také záznamy o počasí a přílivech. A vylučovací metodou došlI k jednomu jedinému dni, kdy Monet mohl být na tom jednom jediném správném místě, s počasím a přílivem odpovídajícím malbě na obraze. Bylo to 5. února 1883.
Vědci z Texaské univerzity však šli ještě dál. Z údaje o výšce útesu spočítali polohu slunce nad horizontem a tím se dostali k přesném času, kdy Monet západ slunce namaloval. Bylo to v 16 hodin a 53 minut.
