"Nad procesem nemáme úplnou kontrolu, je to běh na dlouhou trať," přiznal novinářům vedoucí výzkumu Azim Surani z Cambridge University v americkém státě Massachusetts.
Přesto dává projekt do budoucna naději mužům, kteří nejsou sami schopni zplodit potomka.
Embryo dalo život spermii
Vědci získali pokusnou buňku z myšího embrya. Izolovali ji a ve speciálních podmínkách nechali vyvinout v buňku spermie. Umělou spermií poté oplodnili vajíčko.
Ve více než polovině paralelně prováděných experimentů došlo k některému z prvních vývojových stádií.
Klíčové jsou právě podmínky vývoje a také "zdrojová" buňka. Vědci jsou přesvědčeni, že musí pocházet z příbuzného kmene. A proto použili embryonální, jež má ke spermiím podle vědců blízko.
Stále chybí dost informací
Kritici teorie napadají dvě skutečnosti: jednak že dosud nedošlo k žádnému narození, jednak že buňky vytvořené touto cestou nemusí obsahovat všechny potřebné genetické informace.
Podle Azima Surani každá buňka nese nejen genetický kód, ale také "pokyny" k tomu, které geny mají v určitém věkovém období začít "pracovat".
"Je opravdu možné, že to bude fungovat, ale teď ještě nemáme dost informací," naznačil Surani, že výzkum bude trvat ještě mnoho let.
