Skupina vědců z brazilského Institutu pro zkoumání amazonského životního prostředí (IPAM) a severoamerického Woods Hole Research Centre se sešla v lesích brazilského státu Mato Grosso. Kromě dopadů požárů na tropické lesy chtějí také zjistit, kolik oxidu uhličitého uvolňují hořící pralesní stromy a křoviny.
"Vybrali jsme oblast o rozloze zhruba 150 hektarů a rozdělili ji na tři bloky," řekl španělské verzi BBC koordinátor projektu Oswaldo de Carvalho Junior. "Jeden blok vůbec nezapálíme, druhý podpálíme jednou za rok a třetí budeme vypalovat každé tři roky," objasnil vědecký postup smíšené skupiny.
Požár pod odborným dohledem
Následky ohnivého řádění odborníci změří a zanalyzují. Díky této metodě budou vědci moci přesně zjistit, za jak dlouho se stromy vzpamatují nejen v místě požáru, ale i o několik set metrů dál.
"Takové porovnání by se nemohlo udělat, kdyby oheň nevznikl pod odborným dohledem. Pro nás je důležitá výchozí informace. Každá část lesa je jiná, jde o mozaiku rozličných struktur," dodal Carvalho.
Brazílie se s lesními požáry potýká často. Vznikají hlavně vinou drobných zemědělců, kteří si vypalují svá políčka. Vláda tento způsob přípravy půdy pro setbu v Brazílii zakázala a dnes si musí zemědělec vyžádat speciální povolení, aby mohl svůj kus pole vypálit.
Přesto řada z nich pole vypalují tajně a hlavně v období sucha je nad míru složité udržet plameny na vytyčeném území. Velmi často vesničané situaci nezvládnou a oheň potom spálí stovky hektarů stromů v pralese.
