V posledním vydání časopisu Science to tvrdí americký primatolog Robert D. Martin z Fieldova muzea v Chicagu.
Odborníci, kteří zkoumali "hobity" nalezené před třemi lety, nevzali podle Martina v potaz všechny formy mikrokefálie. Pozůstatky devíti lidí, staré 18 tisíc let, byly podle něj dosud srovnávány jen s nedospělými mikrokefaliky.
Na základě dosavadních zkoumání dospěli vědci k závěru, že lidé z ostrova Flores byli příbuzní dávného člověka vzpřímeného (homo erectus). To byl první předchůdce člověka, který se rozšířil mimo Afriku.
Martin tvrdí, že srovnávání s lidmi postiženými mikrokefálií se omezilo jen na malý vzorek a že on našel případy současných lidí, které se velmi podobají nálezům z Floresu. Svůj výzkum bude publikovat v odborném časopise The Anatomical Record.
Zastánci hobitů však v témže čísle Science jeho argumenty odmítají. Tvrdí, že Martin se soustřeďuje na lebku a nebere v potaz změny ostatní části kostry, které vykazují podobnost s dávnými pralidmi.
Americký expert čelí jejich kritice tvrzením, že mikrokefálie ovlivňuje celou kostru, ne jen velikost lebky. Martina udivuje zejména malá velikost mozkovny. Metr vysoký člověk měl totiž mozek zhruba o velikosti grapefruitu.
Zastánci "hobitů" jako zvláštního lidského druhu to vysvětlují podmínkami na ostrově, kde omezené zdroje potravy vedly k miniaturizaci větších zvířat. Podle nich zde prodělal pračlověk stejný vývoj jako miniaturní sloni, kteří tu také žili.
Podle Martina je to nesmysl. Americký expert tvrdí, že mozek se zmenšuje pomaleji než tělo. "Spočítal jsem si, že kdybyste začali se šedesátikilovým homo erectus, museli byste jej zmenšit na dva kilogramy, tedy na velikost kočky domácí, abyste dosáhli rozměrů mozkovny odpovídající lidem z Floresu," řekl listu The Guardian.
Zastánci "hobita" přesto soudí, že jejich argumenty zatím zůstávají silnější.
