Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci se podívali nově na Máchův kraj a překvapivě našli tajgu

  19:32aktualizováno  19:32
Kdo chce zažít na vlastní kůži atmosféru severské tajgy, už nemusí cestovat daleko na Sibiř nebo Aljašku. Tajga je k mání i v Česku a dokonce v nižších polohách. Máchův kraj, oblast mezi Doksy, Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Bakovem nad Jizerou, je podle vědců ostrovem tajgy ve světovém měřítku nejvíce vysunutým k jihozápadu.

Bezděz | foto: Markéta VaníčkováMF DNES

"Na základě zjištění z více nezávislých paleobotanických, ale i biogeografických metod lze konstatovat, že místní krajina je izolovanou součástí areálu boreokontinentálního lesa, tedy tajgy," popsal probíhající výzkum Dokeska Jiří Sádlo z botanického ústavu v Akademickém bulletinu.

Co je tajga

Severský jehličnatý les, na severu přechází v tundru, na jihu ve smíšené a listnaté lesy.
Podmínky: hlavně délka vegetačního období 1-4 měsíce, kdy průměrná teplota vzduchu přesahuje 10 °C.
Výskyt: především severní zeměpisné šířky, nejvíc v Kanadě a na Sibiři, dále Skandinávie, poloostrov Kola, Karélie a severozápadní Rusko, Kanada, větší část Aljašky (mimo přirozené oblasti výskytu je k vidění ve větších nadmořských výškách, jediný větší výskyt na jižní polokouli je v Patagonii)

Zdroj: Wikipedia

Podle vegetační mapy Evropy se tajgová vegetace vyskytuje souvisle od uralské hranice s Asií po Skandinávii a do střední Evropy zasahuje jen mozaikovitě.

"Je to její hemiboreální typ, který dosud končil na polském pomezí v Lužici. Náš výzkum však ukazuje, že ostrovem této vegetace ve světovém měřítku vysunutým nejvíc k jihozápadu je právě Dokesko," upřesnil Sádlo.

V Česku jsou oblasti splňující některé parametry tajgy, ale leží ve vyšších polohách na Šumavě nebo Jeseníkách. "V nadmořské výšce jako Dokesko je to překvapující," říká Tomáš Chuman, geoekolog přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Co dělá z Dokeska tajgu? Kromě převládající borovice je tu v pouhých asi 300 metrech nad mořem (stejně vysoko leží pražský Prosek) původní dřevinou smrk, jehož výskyt v tak nízkých polohách Čech byl donedávna pokládán za druhotný. V porostu se smrk střídá s borovicí a také olše s otevřenými rašelinami.

Podle dosavadního výkladu podobu Dokeska určilo hospodářské využití lesa, vojenský prostor a těžba uranu. Bory vznikly po vytěžení původních listnatých porostů a násilném vysazení jehličnanů. To je ale podle Sádla potřeba přehodnotit.

Vědci zjistili, že okolí Doks je tajgaVědci zjistili, že okolí Doks je tajgaVědci zjistili, že okolí Doks je tajga

"Místní biodiverzita byla vykládána jako souhra okolností z říše paradoxů," říká Sádlo. Jedním z nich je třeba podivná směsice teplomilných a horských druhů. "Kombinace má svou logiku. Obojí jsou ve skutečnosti druhy kontinentálního rozšíření."

Jedním z důkazů o "tajgovitosti" okolí Doks je také výskyt jeřába popelavého, kriticky ohroženého druhu. Ojediněle se zde vyskytuje i popelivka sibiřská, jejíž rozšíření naznačuje už samo jméno, nebo ostřice velkonohá. "Její zdejší lokality jsou vzdáleny dobrých 2 800 km od nejbližších výskytů na Urale," podotýká Sádlo.

Výzkum v kraji, kde se zastavil čas

Vědci se při aktuálním výzkumu krajinného vývoje Dokeska zabývají tamější biologickou rozmanitostí a reakcí evropské krajiny na změny klimatu nebo osídlení.

Máchovo jezero s hradem BezdězV krajině mezi Doksy, Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Bakovem se totiž během předchozích jedenácti tisíc let zastavil čas. "Na Dokesku se během holocénu (období od konce poslední doby ledové - pozn. red.) 'nic zvláštního nestalo'. Ve střední Evropě je to docela mimořádné," upřesnil Jiří Sádlo.

Většina české krajiny se totiž mění vlivem kolonizačních vln a klimatu. "Oblast borů, skal a rašelin trvá v původní podobě, jakou získala už v časném holocénu. Stejným písčitým borovým lesem stoupá k Bezdězu mezolitický lovec, Mácha i dnešní výletník," dodal vědec.

Dokesko představuje muzeum lesů z doby raného holocénu, které jsou zároveň obdobou nynějších severských lesů pevninské Evropy. "Je reliktem na krajinné úrovni, který se právě v této oblasti zachoval díky živinově chudým písčitým nebo rašelinným podkladům téměř bez hlinité složky," upřesnil Sádlo.

Archeolog: Krajina zvítězila i nad městy

S biology a botaniky spolupracují archeologové, kteří interpretují například pyly a makrozbytky v rašelinách. "Tajga bezdězskaja je skutečně unikátní," říká Petr Meduna z archeologického ústavu Akademie věd.

Hráz Máchova jezera - Staré Splavy Podle něj se člověk tento kraj snažil kolonizovat, například ve vrcholném středověku, kdy byla na sklonku druhé třetiny 13. století založena tři královská města Bezděz, Doksy a Kuřivod.

Plán se sice uskutečnil, ale... "Města existovala a existují dál, jenže skomírala; ostatně stačí je navštívit i dnes. To je pro nás zajímavá událost: přes všechnu 'státní podporu' se kolonizační boom nezdařil. Stručně řečeno, krajina zvítězila, udržela si svou nedotknutelnost," upřesnil Meduna.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Ve městě Turku na jihozápadě Finska pobodal útočník několik lidí. Dva zemřeli, osm je zraněných. Policisté podezřelého muže na místě zadrželi, podle BBC...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.