Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci prokázali, že města ovlivňují počasí

  22:45aktualizováno  22:45
Velkoměsta si vytvářejí své vlastní počasí, částečně odlišné od vývoje v jejich okolí. Tento poznatek potvrdily a doplnily nyní zveřejněné závěry vědců vycházející z družicového a leteckého pozorování několika amerických měst. Podstatným rysem měst je, že se slunečními paprsky ohřívají rychleji než nezastavěná krajina. Asfaltové silnice, betonové chodníky a tmavé střechy shromažďují teplo lépe než přirozená krajina.
V ní je totiž spousta rostlin plných chladivé vody. Teplejší vzduch pak dokáže v dané oblasti ovlivnit dění v atmosféře,a tedy i počasí.

Dávná pozorování

Už v roce 1818 napsal anglický amatérský meteorolog Luke Howard knížku "Klima v Londýně". V ní shrnul svá pozorování teploty v britském hlavním městě a jeho okolí. Na základě záznamů, které si vedl po deset let, konstatoval, že v Londýně bylo vždy tepleji než na venkově, a to v průměru o 1,579 stupně Fahrenheita, neboli o 0,877 stupně Celsia. Dnešní měření naznačují posun k ještě větším rozdílům. Nyní je teplota v rozlehlých amerických velkoměstech vyšší o tři až pět stupňů Celsia než v nezastavěné krajině.

Déšť nad velkoměstem

Teplý vzduch je lehčí než vzduch studený, stoupá tedy vzhůru a na jeho místo se tlačí vzduch z okolí. T en se ovšem ve městě zase okamžitě ohřívá a stoupá nahoru. Teplý vzduch v sobě obsahuje více vodní páry. Ve výšce se ochlazuje, pára se kondenzuje do mraků, z nichž pak může na město pršet, případně dokonce vznikají bouřky. Robert Bornstein, profesor meteorologie na Kalifornské státní univerzitě v San Jose, bedlivě studuje tyto jevy už přes dvě desetiletí. Jak řekl listu New York Times, v minulosti sledoval vznik dešťových a bouřkových mraků nad New Yorkem a jinými velkoměsty za pomoci radarů. V posledních letech spolupracuje s výzkumníky z americké kosmické agentury NASA, kteří využívají družic a letadel vybavených infračervenými kamerami a dalšími přístroji. Podařilo se jim například přesně dokumentovat průběh několika bouřek nad Atlantou, které si město samo vytvořilo ohříváním vzduchu. "Snímky naprosto přesně dokázaly,že nikde v okolí nebyly po celou tu dobu žádné jiné bouřkové mraky," řekl profesor Bornstein reportérovi listu New York Times.

Nevhodné stavební materiály

Protože se města stále rozrůstají do šířky, jejich vliv na změnu počasí dále roste. Nejde však jenom o bouřky. Teplo urychluje chemické reakce, při nichž v ulicích vzniká přízemní ozon - hlavní složka nebezpečného smogu, který poškozuje lidské zdraví. (Viz Slova vědy: Ozon nezbytný i škodlivý) Letecké snímky také ukázaly, že nejteplejší budovy v americkém městě bývají obvykle ty nejnovější. Američtí architekti a stavitelé i v těch oblastech, kde je obvykle horko, se totiž přestali starat o tepelné vlastnosti používaných materiálů a soustředili se spíše na jejich trvanlivost a cenu. Kdyby místo tmavých střech, které se snadno ohřívají, dali budovám střechy z reflexních materiálů, město by nemohlo zachytit tolik tepla. Letecká pozorování doložila, že tmavé střechy se sluncem rozpálí i na více než devadesát stupňů Celsia. Obyvatelům amerických domů však nevadí, že stavební materiály byly z tepelného hlediska zvoleny úplně špatně. Městské budovy jsou obvykle vybaveny klimatizací, která vnitřní vzduch ochladí. Že to stojí hodně energie,Američany nevzrušuje, protože její ceny jsou v USA velmi nízké. Některá americká města se proto rozhodla vytvořit předpisy, které mají tuto stavební praxi změnit.

Praha výjimečná

Také v Praze bývá o něco tepleji než v jejím okolí, avšak především v zimě. "Z továren, ale i z domů, zejména ze špatně tepelně izolovaných paneláků uniká teplo a ohřívá venkovní vzduch, takže ve městě je pak opravdu vyšší teplota než jinde," uvádí Lubomír Coufal z Českého hydrometeorologického ústavu. V létě se městské chodníky a ulice také rozehřívají. "Jenomže v Praze je hodně prachu. Když se na město podíváte z dálky, třeba ze Řípu, můžete nad Prahou vidět prachovou pokrývku. Ta filtruje sluneční záření, kterého až na povrch dopadne méně než na čistějších místech. Proto u nás není v létě ve městě podstatně tepleji než někde v přírodě," vysvětluje Lubomír Coufal. Přesto se dá doložit, že přítomnost teplejšího města ovlivňuje déšť. Hydrometeorologové zjišťují, že na východ od Prahy, kam vanou převládající větry, jsou srážky o něco vyšší než v ostatních směrech. Nejde však o rozdíl podstatný. Nejvíc v naší zemi prší na svazích pohraničních hor.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na předměstí indického města Bombaj se potulují modří psi. Za neobvyklou barvu...
Psi v Indii zmodrali. Může za to průmyslový odpad vypouštěný do řeky

Na předměstí indického města Bombaj se objevili modří psi. Poté, co byl případ nahlášen výboru pro kontrolu znečištění, se ukázalo, že za změnu barvy jejich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Francouzští policisté hlídkují u Anglické promenády v Nice, kde ozbrojený řidič...
GLOSA: Hrdlořezové přes kopírák

Za posledních 13 měsíců bylo civilní vozidlo využito k teroristickým útokům na území Evropské unie ve Francii, Německu, Británii, Švédsku a nyní i Španělsku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.