Poměrně zachovalou kostru vědci důvěrně pojmenovali podle latinského označení druhu, tedy Ardi. Kromě ní se jim na místě zhruba 200 kilometrů vzdáleném od etiopské metropole Addis Abeba povedlo najít i další kosti asi pětatřiceti jedinců téhož druhu.
Kostru Ardi tým téměř padesáti odborníků z několika zemí světa skládal dlouhá léta. Vědcům se podařilo poskládat lebku se zuby, ruce, dlaně, pánev, nohy i chodidla.
Ardi má malou lebku a drobné špičáky, z čehož si vědci dovozují, že šlo o ženu. Měřila asi 120 centimetrů a vážila kolem 50 kilogramů. Podle tvaru pánve se Ardi na zemi dokázala postavit k vzpřímené chůzi, podle primitivní pozice palce ke zbytku končetiny ale vědci usuzují, že na stromech dokázala lézt a skákat.
Živila se rostlinami, houbami, plody a malými živočichy včetně obratlovců.
Ardi svým vzhledem odborníky překvapila. Čekali, že se bude podobat spíše šimpanzi, u ardipitheků se to však nepotvrdilo. Vyvíjela se souběžně s předky opic, ale biologicky se od nich lišila. K dlouho hledanému společnému předku primátů i člověka má podle odborníků nejblíže.
Lucy už není nejstarší předkyní, Ardi ji trumfla
Ardi se tak stala slavnějším objevem než fosílie hominida Lucy, kterou vědci našli v Etiopii v roce 1974. Téměř kompletní kostra pochází z období před 3,2 až 3,6 milionu let.
Lucy se řadí k druhu Australopithecus afarensis, jehož zástupci už dokázali podle vědců stát vzpřímeně a chodit po dvou. Otázkou ale je, zda se současně ještě uměli obratně pohybovat v korunách stromů jako opice. Ztráta této schopnosti by naznačovala krok k lidské existenci. Mozek Ardi je zároveň menší než mozek Lucy. - více o objevu a jeho cestách čtěte zde
Lucy byla pojmenována po písničce skupiny Beatles, která hrála v táboře archeologů onen večer, kdy byla fosilie nalezena. Vědci ji dlouho považovali za objev století, teď jej překonala Ardi.
