"Je třeba, aby se nálezy nekontaminovaly DNA někoho jiného. Proto i studentům odebereme vzorky, abychom jejich DNA později vyloučili," vysvětlil vedoucí výzkumu Jaromír Beneš.
Samotné vyzvedávání ostatků je velmi náročné. Hroby jsou hluboko pod zemí, proto musí studenti odstraňovat hlínu velmi pomalu. Každou nalezenou lidskou kost musí důkladně očistit a dát do uzavíratelného sáčku.
"V rouškách se špatně dýchá a práce v nich je složitá. Dá to docela zabrat být v nich celý den," uvedla studentka třetího ročníku archeologie Monika Hrušková.
Hromadu hlíny, kterou lopatkou vybrala okolo kostry, pak musí ještě prozkoumat se zařízením na hledání kovu. Nesmí přehlédnout případné cennosti, které často lidé do hrobů dávali. Blízko zachovalé a nyní objevené zdi bývalého kostela svatého Jana, který na přemyslovském hradišti v raném středověku stál, nalezli archeologové nejzachovalejší hrob. Nečekají, že v něm bude pohřben někdo z významných Přemyslovců.
"Bude to příbuzný, který areál dostal do správy. V hrobě přikrytém kamenným náhrobkem bude elita hradiště," odhaduje Beneš ze společnosti Archeos.
Lidem odeberou DNA v září
Mladí archeologové lidem, kteří přišli na hradiště, vysvětlovali, jak při vykopávání koster postupují i proč se lidé nesmí přibližovat k hrobu.
"Jestli nechcete něco chytnout, tak poodstupte," laškoval s turisty jeden z archeologů. Lidem ale ochotně vysvětloval podstatu unikátního projektu porovnání DNA.
"Rád bych si nechal porovnat DNA. Ale nejsem netolický rodák, ale naplavenina," krčil rameny Jan Truhlář, který se přišel se synem podívat na práci archeologů.
Odebírat DNA starousedlíkům chtějí vědci pravděpodobně v září. Nejprve musí v laboratořích z kosterních pozůstatků získat původní DNA. Lidé se pak budou přes radnici hlásit archeologům.
"Odběr DNA nebude nijak bolestivý. Jen dostanete kartáček na zuby, sáček a identifikační kartičku. Stačí si vyčistit zuby," vysvětlil vedoucí průzkumu Jaromír Beneš zvědavcům.
