Tým složený z lékařů, biologů i farmakologů vedl přední kardiochirurg Magdi Yacoub. Objev má zásadní význam, protože na srdeční choroby ročně umírá patnáct milionů lidí.
"Selhání srdce je běžnou příčinou úmrtí. Jeho výměna by měla velký dopad," řekl profesor listu The Guardian.
Vědcům se podařilo vypěstovat buňky srdeční chlopně. Nikdo jiný to před nimi nedokázal. Úspěchu předcházela desetiletá detailní analýza srdečního svalu.
Lékaři vyšli z kmenových buněk získaných z morku kosti. Pomocí různých chemických a fyzikálních procesů je přeměnili v buňky srdečních chlopní. Následně je umístili do kolagenové konstrukce, ve které vyrostly asi třícentimetrové kousky srdeční tkáně.
Nový objev nyní čeká testování na zvířatech - pravděpodobně na prasatech nebo na ovcích - ale profesor Yacoub je optimistický. Tkáň by se podle něj mohla na lidských pacientech odzkoušet během tří až pěti let.
Kardiochirurg se nezříká ani představy, že by jeho tým zkonstruoval nejen chlopně, ale přímo celé lidské srdce. "Je to ambiciozní projekt, ale není nemožný," řekl Guardianu. Dodal, že očekává, že by se to mohlo podařit do deseti let, ale vzhledem k tempu vědy i dřív.
Nově vytvořená srdce nebo jejich části by časem mohly nahradit umělé implantáty, na které jsou pacienti odkázáni nyní. Umělé chlopně se sice umí otevírat a zavírat, ale například s dětským pacientem nerostou a musí se měnit. Nemocní jsou také celoživotně odkázaní na léky.
