Metoda, kterou vědci použili, je zdánlivě jednoduchá. Zjistili, že jedna z bakterií obývajících povrch obyčejných kamenů má schopnost pro případ i několik let trvajícího sucha zastavit své vnitřní procesy a ochránit se prostřednictvím speciálního typu cukru glycanu.
Odborníci z Blacksburgu proto tento cukr přidali k souboru lidských buněk z jater a ledvin, který pak nechali uschnout.
Mrtvá lidská buňka probuzena k životu
Americkým vědcům se podařilo probudit vyschlou lidskou buňku po osmi dnech znovu k životu. Díky tomuto úspěchu bude do budoucna například možné skladovat krev mnohem déle než dosud.
Vědci z Virginia Tech Center for Genomics v Blacksburgu oznámili v odborném měsíčníku New Scientist, že vyschlou lidskou buňku probudili znovu k životu tak, že ji před vyschnutím vybavili speciálním ochranným prostředkem vznikajícím ze zvláštního cukru - glycanu.
Ten používá jedna z cyanobakterií jako způsob, jak přežít.
Noctoc commune žije na vrchní straně kamenů, kde musí přečkávat dlouhá období sucha. Aby se tato bakterie chránila, obklopuje se substancí, vytvořenou ze zmíněného glycanu. Může uplynout až pět let, než se k bakterii opět dostane dostatek vody, který ji oživí. V tom případě vytvoří glycan hmotu podobnou gelu.
Právě čistý glycan použil Pottsův tým a smíchal jej s lidskými ledvinovými a jaterními buňkami. Pak je nechal při pokojové teplotě uschnout. O osm dnů později se buňky - po přidání vody opět probudily k životu.
"Je to průlom," řekl agentuře DPA šéf týmu Malcolm Potts.
"Opravdu se prokázalo, že takto můžeme nechat na čas uschnout i lidské buňky, a pak je opět oživit." Někteří vědci jsou však skeptičtí a poukazují na fakt, že tento pokus byl zatím jediným úspěšným.
Už v loňském roce se ale rovněž americkým vědcům podařilo znovu oživit vyschlé lidské buňky po pěti dnech, když je předtím geneticky změnili tak, že začaly při ztrátě vody vyrábět zvláštní molekuly cukru.
Kdyby se podařilo techniku užitou Pottsovým týmem uplatnit v praxi, mělo by to obrovské možnosti - v budoucnosti by bylo možné skladovat krevní konzervy bez časového ohraničení, totéž by se týkalo orgánů určených k transplantaci či očkovacích preparátů, což by byl obrovský přínos zejména pro rozvojové země.
Jinou možností využití by byl vývoj nových biosenzorů, účinně varujících před jedy nebo před nasazením nervových plynů.
