Cílem testů je potvrdit dobrou snášenlivost vakcíny vyvinuté laboratořemi Elan a Wyeth a zjistit, zda se působením léku vytváří potřebné protilátky. A konečně také - i když to není účelem studie - pozorovat, jestli zdravotní stav pacientů vykazuje známky zlepšení nebo zpomalení průběhu nemoci.
Tělo se přizpůsobuje bílkovinám
"Smyslem výzkumu je učinit tělo odolným vůči jistému druhu proteinů, který sám o sobě není nebezpečný, ale který shlukováním vytváří destičky způsobující charakteristickou ztrátu paměti," vysvětluje jeden ze členů výzkumného týmu, profesor Jean-Marc Orgogozo. "Pokud se podaří za pomoci protilátek proteiny neutralizovat, zabrání se jejich nežádoucímu hromadění."
První pokusy provedli vědci na myších
První pokusy s vakcínou, nazvanou AN-1792, provedli američtí vědci na myších, kterým byly genetickou manipulací navozeny dispozice k Alzheimerově nemoci.
U zvířat v rozvinutém stadiu choroby i v době těsně před jejím vypuknutím dosáhli vakcinací zpomalení tvorby destiček. Navíc se zlepšil zdravotní stav nemocných myší, zejména jejich prostorová orientace.
Následovaly pokusy na asi stovce zdravých dobrovolníků. Vakcínu snesli všichni dobře a ve čtvrtině případů došlo k vytvoření protilátek.
Dobrovolníci budou dostávat injekce
V další fázi pokusu, jež bude zahájena v nejbližších dnech, budou lékaři vakcínu aplikovat přímo nemocným osobám. "Pacienti budou dostávat tři nebo čtyři svalové injekce po dobu šesti měsíců. Pak bude léčba pokračovat podle jejich reakcí," upřesňují představitelé laboratoří Wyeth, které řídí pokusy probíhající na evropském kontinentě. Dobrovolníci pak absolvují řadu testů. Výsledky však budou známy až za dva nebo za tři roky.
"Během předcházejících pokusů jsme věděli, že účinky medikamentů budou pouze částečné. Teď ale doufáme v přímý léčebný efekt," říká profesor Orgogozo a zároveň varuje před předčasným entuziasmem.
Jeho názory sdílí i koordinátorka výzkumu ve Francii profesorka Françoise Forettová. "Neměli bychom dávat nemocným falešnou naději, ještě si nejsme ničím jistí," říká.
I přes všechny nejistoty musejí vědci čelit přílivu dobrovolníků. Přijímají všechny kandidáty. "Je to dobrodružství, které budeme sdílet s našimi pacienty," shrnuje profesorka Forettová. A pokud dobře skončí, mohla by být vakcína testována na nemocných v počátečním stadiu nemoci nebo dokonce používána preventivně.
|
Alzheimerova nemoc |
|
Onemocnění provází postupná degenerace mozkové kůry, kterou provází ztráty některých intelektuálních funkcí, jakými jsou například myšlení, paměť, uvažování nebo řeč. V současné době jí na světě trpí přibližně 20 milionů lidí. |
