Pohoří pojmenované podle sovětského geofyzika Grigorije A. Gamburceva ční do výšky 3 400 metrů a táhne se dlouhých 1200 kilometrů. Jeho štíty a hřebeny jsou ostré a svým vzhledem tak připomíná například evropské Alpy, které vznikaly v období třetihor a jsou tedy relativně mladé.
Badatelé objevili Gamburcevovo pohoří při seismickém mapování v roce 1958. Charakter hor je překvapil, domnívali se, že je Antarktida geologicky starý kontinent, na kterém k pozdějším změnám vytvářejícím pohoří nedocházelo.
Mladé pohoří přikryl led
Za zvláštní úkaz může rozpínání litosféry, jehož pozůstatek - příkopovou propadlinu s jezery ukrytou pod ledovcovým příkrovem - vědci objevili až nyní. Ta se svou geologickou stavbou zřejmě poměrně podobá Východoafrické příkopové propadlině.
Při těchto posledních větších pohybech litosféry, které se odehrály před 250 a 100 miliony let, vzniklo právě Gamburcevovo pohoří. Když před 34 miliony let Antarktidu pohřbíval ledovcový příkrov, zakonzervoval štíty hor proti erozi působené větrem a vodou, která střídavě mrzne (čímž trhá skály) a taje.
