Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci vypátrali sopku, po jejímž výbuchu ve 13. století se ochladil svět

  10:07aktualizováno  13:04
Vědci patrně našli sopku, jejíž výbuch v roce 1257 způsobil citelné ochlazení v Evropě. Silná erupce zanechala chemické stopy v ledu Arktidy i Antarktidy a středověké evropské texty hovoří o náhlém ochlazení a nedozrálé úrodě. Podle mezinárodní studie je pachatelem sopka Samalas na ostrově Lombok v Indonésii.

Ve studii, kterou zveřejnil časopis PNAS, vědci uvedli, že z původní sopky už nezůstalo prakticky nic - jen velké jezero vzniklé z kráteru. Tým spojil stopy síry a prachu z polárního ledu s celou škálou údajů z oblasti Lomboku, včetně například letokruhů ve stromech či záznamů v místních kronikách. "Důkazy jsou velmi silné a přesvědčivé," řekl zpravodajskému serveru BBC Clive Oppenheimer z Cambridgeské univerzity.

Křišťálová lupa

Jeho spolupracovník Franck Lavigne z francouzské Sorbonny dodal: "Podnikli jsme něco, co se podobá kriminálnímu vyšetřování. Nejdřív jsme neznali pachatele, ale měli jsme čas vraždy a otisky prstů v podobě geochemických stop v ledovém příkrovu, které nám umožnily vystopovat sopku odpovědnou za čin."

Erupce z roku 1257 byla dříve spojována s různými sopkami v Mexiku, Ekvádoru či na Novém Zélandu. Tito kandidáti ale při podrobném zkoumání a porovnávání vypadli. Jen Samalas odpovídala všem kritériím, dodali vědci.

Podle jejich studie sopka tehdy mohla vychrlit až 40 kilometrů krychlových kamení a popela. Nejjemnější částečky mohly vystoupat do výšky 40 kilometrů i více. Jinak by se podle nich nemohl tento sopečný materiál dostat na místa po celé zeměkouli včetně ledového příkrovu v Grónsku či Antarktidě.

V lednu kvetly fialky a pomřely tisíce lidí

Turistická atrakce

Sopka Samalas už dnes neexistuje, její pozůstatky jsou součástí druhé největší sopky v Indonésii, Rinjani. Jezero Sengara Anak pod jejím vrcholem je turistickou atrakcí ostrova Lombok.

Dopad na klima byl značný. Středověké texty líčí děsivé počasí následující po létě v roce 1258. Bylo chladno, déšť neustával a přišly povodně. Rok 1258 nedávno archeologové přidělili také ke kostrám tisíců lidí v hromadných hrobech v Londýně.

I když léto roku 1258 bylo deštivé a ve všech ohledech nevydařené, následující zima byla velmi mírná. V severofrancouzském Arrasu prý sníh vydržel pouze dva dny a fialky či jabloně kvetly už v průběhu ledna. Oteplení pevninského klimatu je zdánlivě nelogický, ale klimatickými modely předpovídaný důsledek vyvržení velkého množství sirnatých částeček do atmosféry v tropech. Světové klima je provázáno způsoby, které nejsou na pohled zjevné.

Na místě sopky se vytvořilo jezero Segara Anak.

Na místě sopky se vytvořilo jezero Segara Anak.

Protože středověká společnost hospodařila s minimálními přebytky a neexistoval spolehlivý způsob jejich skladování na delší dobu, i jedno zkažené léto si vyžádalo velké množství životů. Následná mírná zima na tom nic nezměnila.

Vědci také upozorňují, že indonéská erupce nemohla být příčinou tzv. malé doby ledové, která na Zemi zavládla zhruba od konce 13. až do 18. století. Na to by byla příliš slabá.

Výbuch sopky Samalas byl podle vědců srovnatelný s erupcí sopky Krakatoa v roce 1883, která je označována za jednu z největších sopečných explozí, jaké svět pamatuje (jak byl výbuch Krakatoy slyšet pět tisíc kilometrů daleko, čtěte zde).

Na indonéském ostrově Lombok by také pod nánosy lávy a popela mohlo podle vědců ležet pohřbené město Pamatan, o němž z pramenů víme jen to, že bylo zničeno nějakou živelnou katastrofou. Zatím se jeho stopy nepodařilo nikde nalézt. Autoři nové studie spekulují, že příčinou je právě rozsah erupce v roce 1257, která tyto "Pompeje Dálného východu" mohla dokonale překrýt. Není však jisté, že by město mohlo být tak dobře zachovalé jako jeho italský protějšek. Každá exploze má poněkud jiné následky a ta pompejská byla z hlediska archeologů výjimečně "příhodná".

Autoři: , ,


Témata: katastrofy




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.