Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci objevili prastarou DNA

  19:02aktualizováno  19:02
Tajemství života před stovkami tisíc let pomohou odhalit rekordně staré vzorky DNA (kyseliny deoxyribonukleové), které nalezli badatelé ve věčně zmrzlé půdě na Sibiři a v jeskyních na Novém Zélandu. Pocházejí z rostlin, které tu žily před 400 tisíci lety, a ze zvířat, která vyhynula před tisíci lety.

Tento genetický materiál je zřejmě třikrát až čtyřikrát starší než nejstarší dosud nalezená DNA.

Úlomky půdy velikosti kostky cukru mohou obsahovat obrovské množství DNA z těchto starobylých forem života, tvrdí spoluautor studie, jež byla zveřejněna v časopise Science, Eske Willerslev z Kodaňské univerzity.

"Můžete získat spoustu informací o této vyhynulé fauně a flóře z pouhých dvou gramů materiálu," uvedl.
 
Věčně zmrzlá půda je ideální pro uchování prastaré DNA, říkají vědci. Celkem identifikovali DNA z 19 druhů rostlin a z osmi druhů zvířat, včetně vyhynulého mamuta a stepního bizona, píše na svých internetových stránkách BBC.

Stáří zvířecí DNA se odhaduje na tři tisíce let. Při určování těchto údajů se vychází ze stáří vrstev sedimentů, ve kterých byla DNA nalezena, vysvětlují autoři studie.
 
V sedimentech, vydrolených ze dna jeskyně na Novém Zélandu, nalezli Willerslev a jeho kolegové DNA z vyhynulých zvířat a rostlin, které tu žily ještě dřív, než lidé obydlili tento ostrov před přibližně 3000 lety.
 
Analýza rostlinné DNA poskytne podle Willersleva bližší pohled na typy rostlin, které dominovaly dávným časům, a mohla by nepřímo vypovídat i o tehdejším klimatu.

Například DNA ze Sibiře naznačuje, že tundra byla kdysi oblastí bohatou na vegetaci, která mohla vyživovat rozsáhlá stáda mamutů a dalších velkých zvířat.

Ale před 11 tisíci lety začaly kdysi bujné pastviny mizet, což možná přispělo k vyhynutí některých velkých býložravců, kteří kdysi obývali části Sibiře a Aljašky.
 
Studie podle spoluautora Alana Coopera z Oxfordské univerzity prokázala, že DNA může být uchovávána po dlouhá období, a proto by mohla osvobodit vědce "z okovů vyžadujících fosílie" při studiu dávné minulosti.
 
"Tato technologie revolučním způsobem zlepšuje naši schopnost rekonstruovat dávnou flóru a faunu," dodává v článku Glen MacDonald z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Němečtí policisté (ilustrační snímek)
Německý pár pašoval drogy z Česka, pervitin schoval do kebabu

Neobvyklou skrýš při pašování drog zvolil německý pár, který se zásilku rozhodl propašovat z Česka. Jak informoval server Bayern24, několik balíčků pervitinu...  celý článek

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.