Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci objevili prastarou DNA

  19:02aktualizováno  19:02
Tajemství života před stovkami tisíc let pomohou odhalit rekordně staré vzorky DNA (kyseliny deoxyribonukleové), které nalezli badatelé ve věčně zmrzlé půdě na Sibiři a v jeskyních na Novém Zélandu. Pocházejí z rostlin, které tu žily před 400 tisíci lety, a ze zvířat, která vyhynula před tisíci lety.

Tento genetický materiál je zřejmě třikrát až čtyřikrát starší než nejstarší dosud nalezená DNA.

Úlomky půdy velikosti kostky cukru mohou obsahovat obrovské množství DNA z těchto starobylých forem života, tvrdí spoluautor studie, jež byla zveřejněna v časopise Science, Eske Willerslev z Kodaňské univerzity.

"Můžete získat spoustu informací o této vyhynulé fauně a flóře z pouhých dvou gramů materiálu," uvedl.
 
Věčně zmrzlá půda je ideální pro uchování prastaré DNA, říkají vědci. Celkem identifikovali DNA z 19 druhů rostlin a z osmi druhů zvířat, včetně vyhynulého mamuta a stepního bizona, píše na svých internetových stránkách BBC.

Stáří zvířecí DNA se odhaduje na tři tisíce let. Při určování těchto údajů se vychází ze stáří vrstev sedimentů, ve kterých byla DNA nalezena, vysvětlují autoři studie.
 
V sedimentech, vydrolených ze dna jeskyně na Novém Zélandu, nalezli Willerslev a jeho kolegové DNA z vyhynulých zvířat a rostlin, které tu žily ještě dřív, než lidé obydlili tento ostrov před přibližně 3000 lety.
 
Analýza rostlinné DNA poskytne podle Willersleva bližší pohled na typy rostlin, které dominovaly dávným časům, a mohla by nepřímo vypovídat i o tehdejším klimatu.

Například DNA ze Sibiře naznačuje, že tundra byla kdysi oblastí bohatou na vegetaci, která mohla vyživovat rozsáhlá stáda mamutů a dalších velkých zvířat.

Ale před 11 tisíci lety začaly kdysi bujné pastviny mizet, což možná přispělo k vyhynutí některých velkých býložravců, kteří kdysi obývali části Sibiře a Aljašky.
 
Studie podle spoluautora Alana Coopera z Oxfordské univerzity prokázala, že DNA může být uchovávána po dlouhá období, a proto by mohla osvobodit vědce "z okovů vyžadujících fosílie" při studiu dávné minulosti.
 
"Tato technologie revolučním způsobem zlepšuje naši schopnost rekonstruovat dávnou flóru a faunu," dodává v článku Glen MacDonald z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.