Tento genetický materiál je zřejmě třikrát až čtyřikrát starší než nejstarší dosud nalezená DNA.
Úlomky půdy velikosti kostky cukru mohou obsahovat obrovské množství DNA z těchto starobylých forem života, tvrdí spoluautor studie, jež byla zveřejněna v časopise Science, Eske Willerslev z Kodaňské univerzity.
"Můžete získat spoustu informací o této vyhynulé fauně a flóře z pouhých dvou gramů materiálu," uvedl.
Věčně zmrzlá půda je ideální pro uchování prastaré DNA, říkají vědci. Celkem identifikovali DNA z 19 druhů rostlin a z osmi druhů zvířat, včetně vyhynulého mamuta a stepního bizona, píše na svých internetových stránkách BBC.
Stáří zvířecí DNA se odhaduje na tři tisíce let. Při určování těchto údajů se vychází ze stáří vrstev sedimentů, ve kterých byla DNA nalezena, vysvětlují autoři studie.
V sedimentech, vydrolených ze dna jeskyně na Novém Zélandu, nalezli Willerslev a jeho kolegové DNA z vyhynulých zvířat a rostlin, které tu žily ještě dřív, než lidé obydlili tento ostrov před přibližně 3000 lety.
Analýza rostlinné DNA poskytne podle Willersleva bližší pohled na typy rostlin, které dominovaly dávným časům, a mohla by nepřímo vypovídat i o tehdejším klimatu.
Například DNA ze Sibiře naznačuje, že tundra byla kdysi oblastí bohatou na vegetaci, která mohla vyživovat rozsáhlá stáda mamutů a dalších velkých zvířat.
Ale před 11 tisíci lety začaly kdysi bujné pastviny mizet, což možná přispělo k vyhynutí některých velkých býložravců, kteří kdysi obývali části Sibiře a Aljašky.
Studie podle spoluautora Alana Coopera z Oxfordské univerzity prokázala, že DNA může být uchovávána po dlouhá období, a proto by mohla osvobodit vědce "z okovů vyžadujících fosílie" při studiu dávné minulosti.
"Tato technologie revolučním způsobem zlepšuje naši schopnost rekonstruovat dávnou flóru a faunu," dodává v článku Glen MacDonald z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
