Grp je podle vědců nositelem informací pro signální bílkovinu GRP, která se v mozku podílí na prožívání úzkosti. Při něm se aktivují signální dráhy mozku pod spánkovým lalokem.
Vědci proto porovnali genovou aktivitu určitých buněk z této oblasti s jinými mozkovými buňkami, které s úzkostí nesouvisejí. Ukázalo se, že gen Grp je nadprůměrně aktivní v místě, které zaznamenává úzkost.
Při pokusech na myších vědci následně zjišťovali, jestli schopnost prožívat úzkostné reakce ovlivní zablokování proteinu GRP.
Sledovali normální myši a takzvané knokautové myši, kterým chyběla místní propojení GRP a tak nemohly reagovat na tento signální protein.
Vědci zvířata při zaznění určitého tónu vystavili slabému elektrickému šoku a tak naučili bát se tohoto tónu.
Knokautové myši, kterým nefungoval mechanizmus na potlačování strachu, reagovaly na zvuk viditelně úzkostlivěji než geneticky normální zvířata.
Efekt se týkal jen naučeného strachu. Instinktivní strach a citlivost na bolest nebyly ovlivněny.
