Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci: Netopýři mají i ultrafialové vidění

  10:07aktualizováno  10:07
Netopýři, kteří žijí v tropických oblastech střední a jižní Ameriky a živí se nektarem květů, se neorientují jen akusticky, ale mohou vidět i ultrafialové světlo. Používají na to zrakové buňky, které normálně slouží na rozlišování dne a noci, cituje slovenský dení SME časopis Nature.

Mezinárodní tým vědců pod vedením Yorka Wintera z Výzkumné stanice Maxe Plancka pro ornitologii v Seewiesenu uzavřel netopýry druhu Glossophaga soricina do místnosti, v níž byly i počítačem řízené světélkující květy.

Těmto živočichům chybí v čípkových zrakových buňkách pigmenty pro barevné vidění. I přes to mohou těmito buňkami vnímat pro člověka neviditelné ultrafialové záření. Takový mechanizmus nebyl zatím u žádného savce znám, konstatovali vědci.

Vyšší savci na rozdíl od ptáků a nižších obratlovců ztratili v průběhu evoluce schopnost ultrafialové záření vidět. Z původně čtyřech čípkových pigmentů obratlovců zůstali savcům v očích dva. Většina savců jsou dichromáti, tedy mohou vnímat jen omezené spektrum barev.

Jen u primátů se zdvojily geny pro třetí čípkový pigment, díky čemuž se jim vrátilo trichomatické vidění - schopnost vnímat tři základní barvy a jejich kombinaci.

U nočních netopýrů šla redukce zrakového aparátu ještě o kousek dál. Čípky ztratily úplně a zůstaly jim jen tyčinky jako receptory, vysvětluje slovenský deník.

Noční světlo v životním prostředí netopýrů je velmi slabé, ale jeho spektrum je vůči dennímu světlu posunuté ke kratším ultrafialovým vlnovým délkám. Květy, které netopýři v noci navštěvují, to využily a jejich listy obzvlášť silně odrážejí právě ultrafialové světlo.

Zrakové buňky netopýrů zachycují toto světlo univerzálním pigmentem rodopsinem, který obsáhne celý vlnový rozsah viditelného světla od 310 do 600 nanometrů. Rodopsin slouží k vidění i člověku, ale u netopýrů zachycuje i vlny na okraji spektra v tzv. beta pásmu.

Ještě i v tomto pásmu vytěží netopýři 50 procent světla hlavního alfa pásma. Je to pětkrát víc než by se čekalo v případě běžného rodopsinu.

Jestli vědci objevili dosud neznámý mechanismus přijímání záření, ukáže další výzkum. "Na molekulární úrovni budeme teď zkoumat, jestli tento relativně jednoduchý mechanismus vyskytuje i u jiných druhů netopýrů nebo dokonce jiných druhů savců," cituje SME Wintera.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.