Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci naučili živočichy vyrábět člověkem navrženou látku

  20:44aktualizováno  20:44
Vědcům z univerzity v Cambridge se podařilo "naprogramovat" milimetrové červy tak, aby vyráběli úplně nové látky. Do jejich genetického kódu vložili umělé informace, takže nyní mohou vznikat nové umělé bílkoviny.
Vědci rozšířili genetický kód červů tak, aby mohly vznikat dosud neznámé bílkoviny. Ilustrační foto.

Vědci rozšířili genetický kód červů tak, aby mohly vznikat dosud neznámé bílkoviny. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Jak napsala BBC, metoda umožní kontrolovat vědcům "atom po atomu" v molekulách živých organismů. Podle expertů se technika uplatní ve všech oblastech přírodního společenství.

Tým z univerzity v Cambridge uveřejnil výsledky své práce v posledním vydání časopisu Journal of the American Chemical Society.

Háďátka obecná (Caenorhabditis elegans), na kterých vědci svůj výzkum prováděli, měří asi jeden milimetr a jejich tělo obsahuje jen asi tisíc buněk. Co je ale nyní odlišuje, je to, že jejich genetický kód výzkumníci rozšířili tak, aby vznikaly v přírodě neznámé molekuly bílkovin.

Bílkoviny všech tvorů tvoří dvacet aminokyselin. Jejich různé kombinace vytvářejí desetitisíce bílkovin, které se v buňkách starají o všechny životní funkce.

Vědcům Sebastianu Greissovi a Jasonu Chinovi se podařilo "přeprogramovat" u háďátek způsob čtení genetického kódu tak, že může vzniknout 21. aminokyselina, která se sama v přírodě nevyskytuje. Díky ní mohou vznikat i zatím zcela neznámé bílkoviny.

Vědci by rádi postup využít například k výrobě nových léků přímo v těle organismů, jak se dnes děje už u bakterií a rostlin (více si můžete přečíst zde). Zatím červi vytváří v těle jenom světélkující látku. Vědci tak snadno mohou poznat, jak se u zvířat genetická manipulace ujala.

Letos v červenci vědci také předvedli nástroj na úplnou změnu genetického kódu, takže v podstatě mohou stvořit organismus, který má nejen v přírodě neznámé geny, ale také může být napsán genetickým kódem s úplně jinými písmeny, než které mají v těle lidé a ostatní organismy.

Výsledkem by mohly být geneticky upravené organismy, které s ostatním životem nebudou vůbec "kompatibilní". Odpadne tak námitka, že by mohlo dojít k úniku genů do okolní prostředí a do těl jiných organismů. Zároveň by se snížily náklady pro výrobce využívající GM organismů: z "čisté vody" vytvořené organismy by měly být imunní vůči všem virům či bakteriím. Možnou nevýhodou, o které se zatím příliš nemluví, by mohla být bouřlivá reakce veřejnosti na podobný "umělý život".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.