Látka pozitivně účinkuje na činnost jednoho druhu buněk, který ovlivňuje metabolismus a odolnost organismu proti stresu. Tedy právě faktory, které spolurozhodují o délce života.
Myším, kterým vědci rapamycin vpíchli, se život prodloužil až o třicet osm procent. Badatelé přitom testovali zvířata, jejichž stáří se dá srovnat s věkem šedesátiletého člověka. Byly tak například stejně náchylné k nejrůznějším nemocem.
"Žádný úspěch jsme u tak starých myší nečekali. Je to důkaz, že se dá se stárnutím bojovat i v okamžiku, kdy se s léčbou začne v pokročilém věku," říká Randy Strong, jeden z vědců, který se na výzkumu podílel.
Podle něj by mohl být rapamycin se svými ozdravujícími a omlazujícími účinky do budoucna velkou nadějí pro lidstvo. Na člověka by totiž mohl mít srovnatelné, nebo dokonce ještě lepší účinky. Látku chtějí vědci v budoucnu použít například k prevenci nemocí spojených se stářím.
Do té doby si ale musí vědci poradit s negativními účinky, které rapamycin má. Snižuje totiž imunitu, a zvyšuje tak pravděpodobnost, že organismus podlehne infekci.
Co je to rapamycinLátku objevili vědci v sedmdesátých letech v půdě z Velikonočního ostrova. Běžně se používá například po transplantaci orgánů, snižuje totiž imunitu, a tím i pravděpodobnost, že se bude tělo pacienta proti novému orgánu bránit. |
