"Tyto prostřední černé díry byly chybějícím článkem," řekl Steinn Sigurdsson z Pennsylvánské univerzity.
Upřesnil, že astronomové dosud nevěděli, zda je mezi velkými a malými černými dírami nějaký vztah či nikoliv. Zdá se, že nejnovější objev je tím pojítkem mezi oběma druhy, dodal Sigurdsson.
Názor na Černé díry se měnil
Černé díry se zpočátku považovaly za vzácný, téměř mýtický jev a jejich existence byla často zpochybňována. V uplynulých několika desetiletích je však většina astronomů přijala jako jeden z rysů vesmíru.
Dosud se předpokládalo, že se černé díry vyskytují ve dvou základních velikostech. Především se hovořilo o takzvaných černých dírách hvězdného rozměru, které vznikly zhroucením hvězdy asi desetkrát větší než Slunce, tedy při velké explozi supernovy.
Na druhé straně pak jsou známy gigantické černé díry ve středu galaxií, včetně Mléčné dráhy, v níž se nachází i Země. Tyto díry mohou mít velikost milionů nebo dokonce miliard Sluncí.
Astronomové se delší dobu pokoušeli zjistit, zda existují také prostřední varianty. Nyní se jim podařilo najít dvě z nich, ovšem ne v některé z galaxií ani ve volném prostoru, ale v pevných seskupeních hvězd nazývaných kulovité hvězdokupy.
První černá díra ve hvězdokupě M15 je asi 4000krát větší než Slunce, druhá - ve hvězdokupě G1 - má velikost asi 20 tisíc Sluncí.
Kulovité hvězdokupy obsahují nejstarší hvězdy ve vesmíru (menší z oněch dvou prostředních černých děr se nachází v útvaru starém 13 miliard let), takže údaje o nich by mohly vědcům pomoci zjistit, jak se takovéto vesmírné formace tvoří.
Odborníci u prostředních černých děr zaznamenali také silnou závislost jejich hmotnosti na velikosti hvězdokup, v nichž se nacházejí. Jde o podobný vztah, jaký je mezi rozměrem gigantických černých děr a velikostí galaxií.
Objekty jsou sice neviditelné, ale mohou být objeveny prostřednictvím víření hvězd a plynů na jejich okrajích.
