Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci našli perskou armádu, kterou před 2 500 lety pohřbila písečná bouře

  20:41aktualizováno  20:41
Italští archeologové si připsali parádní úlovek. V píscích západního Egypta našli záhadně zmizelou perskou armádu. Poušť pohltila padesát tisíc vojáků před dvěma a půl tisíci lety, napsal server Discovery News.

Ostatky vojáků zmizelé perské armády. | foto: Discovery News

Archeologové objevili nejprve bronzové zbraně, stříbrné náramky a náušnice a stovky kostí. Svitla jim proto naděje, že přeci jen po tisících let najdou celou ztracenou armádu perského krále Kambýse II., kterou pohřbila kataklyzmatická písečná bouře v roce 525 před naším letopočtem.

"Našli jsme první zmínku potvrzující příběh, který zaznamenal řecký historik Herodotos," popsal serveru Dario Del Bufalo, člen expedice pod patronátem univerzity v Lecce.

Podle pověsti poslal Kambýses vojsko do oázy Síwa, aby tam zničilo orákulum v Amunově chrámu. Tam totiž vznikla věštba o Kambýsově smrti. Ve skutečnosti ale chtěl dostat oázu pod kontrolu, protože mu už patřily delta i údolí Nilu.

Po sedmi dnech dorazili vojáci do oázy Charga. Poté, co odešli, už je nikdy nikdo neviděl. "Z jihu se zvedl vítr, přivál ohromné množství písku a celé vojsko zavál," napsal Herodotos.

Když nebylo po vojsku ani po staletích ani stopy, začali se historici přiklánět k teorii, že je celý příběh jen smyšlená pověst.

Třináct let pátrání

Nyní ale dva Italové dokázali, že padesát tisíc Peršanů skutečně pohřbil písek. Pro Angela Castiglioni a jeho bratra Alfreda už je to navíc druhý významný objev. Před dvaceti lety našli antické egyptské "zlaté město" Berenike Panchrysos.

Nynější nález však není žádným šťastným objevem. "Všechno to začalo v roce 1996 expedicí, při které jsme pátrali po přítomnosti železných meteoritů nedaleko oázy Síwa," vysvětlil serveru Discovery News Alfredo Castiglioni.

Při této práci si výzkumníci všimli napůl zahrabaných lidských ostatků a skály, která by mohla být ideálním útočištěm během písečné bouře. A právě v jejím okolí pak našli náramek a náušnice.

V následujících letech bratři studovali mapy a dospěli k názoru, že se armáda vydala nepříliš obvyklou cestou. Zvolila západní trasu kolem pohoří Gilf el-Kebír. Mohli tudy projít rychleji a nerušeně, navíc tu byly podle archeologů vytvořeny umělé studně, tedy zakopané hliněné nádoby s vodou.

Vědci, kteří po ostatcích pátrali už od 19. století, přitom zkoumali především na tradiční stezce, která vedla z oázy Charga do oáz Dachla a Fráfra.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.