Zprávu o objevu zveřejnil výzkumný tým z Francie, Dánska a Švýcarska.
"Je zajímavé pozorovat, jak se pro argentinské mravence nové prostředí projevuje na sociální organizaci jednoho druhu," říká Laurent Keller z univerzity ve švýcarském Lausanne.
Neobvykle efektivní spolupráce umožňuje kolonii růst mnohem rychleji, než je zvykem. Mravencům se tak daří vytlačit ze svého okolí téměř 90 procent všech ostatních mravenčích druhů.
Zajímavé je podle vědců především to, že jedinci z jednotlivých mravenišť mezi sebou nebojují, jak je to obvyklé mezi ostatními mravenci. Experti se domnívají, že rozpoznají svou genetickou spřízněnost. Ta je natolik velká, že se mravenci z rozličných mravenišť a od různých královen navzájem poznají. Bojují jen proti jiným mravencům z jiných kolonií či mravenišť.
Mravence z Argentiny do Evropy zavlekl člověk. Rozšířili se tu po roce 1920, kdy se odtud začala masověji dovážet zelenina.
