Objev udělal tým kanadských a britských vědců a informuje o něm časopis Nature na svých internetových stránkách.
Vlnky a jemné vrstvení v pískovci naznačují, že se zvíře velikosti humra podobné stonožce brodilo navátým pískem a nikoli po usazeninách na mořském dně.
Zvířata, která otisky zanechala, byla podle stop asi 50 centimetrů dlouhá, měla 16 až 22 nohou a vlekla za sebou ocas. Šlo o živočichy, kteří byli zřejmě přechodným článkem mezi hmyzem a korýši, domnívají se vědci.
Vzhledem ke stáří fosílií a znalostem o jiných živočišných druzích té doby je velmi nepravděpodobné, že by tato zvířata na pevnině trvale žila, tvrdí paleontologové. Zřejmě se odvážila na břeh, aby se zde pářila a nakladla vajíčka nebo prchala před predátory.
Několik řad stop o různé šířce nasvědčují tomu, že byly duny řádně prošlapané a že se živočichové tudy pohybovali pravidelně a ve skupinách.
Až na zbytky mechovitých porostů zatím nebyly doloženy pevninské rostliny tohoto stáří. Stopy tak odporují dosud převažujícímu názoru, že živočichové opustili moře, aby mohli využívat rostlinnou potravu na souši.
