Vojtěch z Pernštejna vede zubra. Toto zobrazení mohou lidé vidět na pardubické

Vojtěch z Pernštejna vede zubra. Toto zobrazení mohou lidé vidět na pardubické Zelené bráně. On sám se zasadil o umělecká díla, která dodnes zdobí pardubický zámek. Patří mezi ně například obraz s vrtkavou štěstěnou Fortuna Volubilis. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Vědci nahlédnou do hrobky Vojtěcha z Pernštejna. Kletba jim hrozí smrtí

  • 6
Odhalit záhadu tajemné smrti šlechtice Vojtěcha z Pernštejna chtějí archeologové v Pardubicích. Chystají se nahlédnout přímo do jeho hrobky. Tento významný pardubický šlechtic zemřel pouhé dva dny poté, co se naplnilo jeho prokletí. Smrt podle kletby hrozí i každému, kdo jeho hrobku otevře.

Český král Ferdinand nemohl uvěřit dopisu, který mu na konci roku 1533 poslal spřízněný člověk z Pardubic, předseda zemského komorního soudu. Podle dopisu Vojtěcha z Pernštejna se manželka králova oblíbence karlštejnského purkrabího Jana Bechyně z Lažan dopustila čtrnácti vražd na služebnictvu.

Vojtěch z Pernštejna

(4. duben 1490 - 17. březen 1534)

Byl nejmladším synem Viléma z Pernštejna a Johanky z Libic. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartmberka.

Ačkoliv se narodil na zámku v Moravském Krumlově, za své sídlo si vybral Pardubice, aby přijal jméno Vojtěch z Pernštejna. Pardubický zámek dodnes nese uměleckou výzdobu z doby jeho působení. Mezi nejvýznamnější patří nástěnná malba, na které je ústřední výjev starozákonního příběhu o Samsonovi a Dalile. Dalším dochovaným dílem je ženský akt Fortuna Volubilis neboli Štěstěna vrtkavá.

Zastával funkci hofmistra, tedy vysokého královského úředníka. Zároveň byl předsedou zemského komorního soudu.

Po smrti krále Ludvíka Jagelonského v bitvě u Moháče roku 1526 se Vojtěch dokonce stal jedním z jeho možných nástupců. Na kandidaturu nakonec nepřistoupil, jeho slovo ale mělo při jednáních o budoucím králi velkou váhu. Svůj vliv si díky svému bohatství zachoval i po nástupu krále Ferdinanda Habsburského.

Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem českých rodových statků, které pak po vzoru otce systematicky dále rozšiřoval, takže patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských Rožmberků.

Zemřel krátce před plánovanou svatbou své dcery Bohunky s Ondřejem Ungnadem ze Sonnecku. Příčina jeho smrti je dodnes neznámá.

Král nakonec žádosti o vydání zatykače vyhověl a Kateřina z Komárova a Pěčína byla odsouzena k umoření hladem v jedné z věží v opevnění Pražského hradu.

Tím příběh sadistické šlechtičny nekončí, ale začíná. Po vynesení rozsudku a odvezení do hladomorny totiž ještě stihla předsedu soudu Vojtěcha z Pernštejna proklít a uřknout. A Vojtěch skutečně umřel dva dny po její smrti, navíc bez jakýchkoliv známek zhoršení zdravotního stavu.

Záhadu by měl objasnit antropologický výzkum

Proč Vojtěch z Pernštejna ve skutečnosti zemřel, nevěděli jeho současníci a netuší to historici dodnes. Odpověď by měl přinést antropologický výzkum ostatků v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích.

Vojtěch patřil k nejbohatším Čechům a nejvýznamnějším pardubickým šlechticům, jehož kulturní vyspělost dodnes dokumentuje výzdoba pardubického zámku.

"Je to pokračování bádání z roku 1995, který se zastavil takřka před branami, tedy právě před antropologickým výzkumem," řekl náměstek primátorky František Brendl.

"Průzkum se tehdy zastavil proto, že některým vědcům přišel antropologický výzkum jako málo vědecký," řekl pardubický historik Jiří Kotyk. Neobvyklé okolnosti smrti Vojtěcha samozřejmě neunikly pozornosti jeho současníků.

"Toho, kdo hrob otevře, smrt rychle dostihne"

Přestože mu náležel honosný státní pohřeb, byl v den smrti vystaven pouze při krátké bohoslužbě v Týnském chrámu, po níž bylo jeho tělo ještě týž den převezeno do Pardubic. Vše se událo podezřele rychle, bez známek okázalosti a důstojnosti, která Vojtěchově stavu hofmistra přináležela.

Druhý den, 18. března 1534, uložili jeho tělo do pernštejnské rodové hrobky v kostele svatého Bartoloměje. Jeho žena Johanka z Vartmberka ještě stihla vyslovit další kletbu: kdo otevře nebo jen poškodí Vojtěchův hrob, smrt ho rychle dostihne. Odborníci ani politici si žádnou velkou hlavu z kletby nedělají.

Kotyk i Brendl soudí, že nyní je dobrá příležitost k dokončení výzkumu v souvislosti s právě probíhajícím rokem Pernštejnů. "Proto rada města odsouhlasila na výzkum kosterních pozůstatků příspěvek sto tisíc korun," dodal Brendl.

Na legendy nevěříme, ale tady je podivná souslednost

Výzkum by tak mohl konečně dát odpověď na jednu z největších nejasností ze života Vojtěcha z Pernštejna - jak a na co zemřel. Zatím na to existuje několik teorií. Jedna říká, že byl zákeřně otráven svými nepřáteli. Legenda zase mluví o tom, že mu bylo osudné prokletí šlechtičnou Kateřinou z Komárova, kterou krátce před svou smrtí jako předseda komorního soudu poslal za sadistické usmrcení čtrnácti lidí do hladomorny.

"Na legendy samozřejmě vědci nevěří, ale je tady podivná ta následnost, jak rychle po kletbě Vojtěch zemřel," řekl historik Kotyk. Pravda ale také je, že Vojtěch byl před smrtí ve svých 44 letech už delší dobu těžce nemocný. Stejně jako jeho otce Viléma i bratra Jana ho trápily pohybové potíže. Bolesti ho sužovaly natolik, že dokonce požádal krále Ferdinanda, aby ho zprostil funkce hofmistra.

Ať je skutečnost jakákoliv, i po smrti si jeden z nejbohatších Čechů své doby zachoval tajemný vliv. Kletba jeho ženy Johanky z Vartmberka, kterou vyslovila při pohřbu svého muže, Vojtěchův hrob zatím ochránila. Tato legenda dokonce zaujala filmaře, kteří v hrobce svatého Bartoloměje nechali přesně podle kletby zemřít při výzkumu archeologa v televizním seriálu Strážci duší, i když zápletku nakonec tvůrci filmu vysvětlili moderním stylem.

Antropologický výzkum si klade za cíl i prozkoumat příbuzenské vztahy s dalšími šlechtickými rody. "Závěrem výzkumu bude podzimní přednáška o nových poznatcích," uvedla primátorka Štěpánka Fraňková.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video