Česká polární stanice na ostrově Jamese Rosse

Česká polární stanice na ostrově Jamese Rosse | foto: Pavel Prošek

Vědci míří do Antarktidy na první českou základnu

  • 70
Šest vědců z brněnské Masarykovy univerzity dnes odjíždí do Antarktidy. Na ledovém kontinentu otevřou první českou polární stanici. Během dva měsíce trvajícího antarktického léta budou zkoumat vliv oteplování a to, jak se mění podmínky na území, z něhož ustoupil tající ledovec.

Odborníci nejprve zamíří z vídeňského letiště na jižní polokouli, kde musí dokoupit většinu zásob. V Chile přestoupí na místní leteckou linku, která je dopraví do Patagonie. Odtud poletí vojenským letadlem argentinské armády na ostrov Seymour a dále vrtulníkem na ostrov Jamese Rosse. Poslední etapa cesty bude ale hodně záviset na počasí.

Na ostrově v lednu slavnostně otevřou výzkumnou základnu nazvanou po Johannu Gregoru Mendlovi.

"Naše stanice je řešena důsledně ekologicky. Energii si vyrábí z větru a slunečního záření, máme tam i velmi dokonalou spalovnu odpadů, která šetří prostředí. Stanice se skládá z hlavního objektu, jakéhosi epicentra, kde se bydlí, stravuje, jsou tam laboratoře a další důležité věci pro život v místě. Přísluší k ní i devět kontejnerů, které mají technické funkce: slouží například jako sklad potravin, elektrorozvodna či spalovna," popsal Pavel Prošek z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty, klíčová postava projektu.

Sám už ani neví, zda bude v Antarktidě poosmé, či podeváté, tentokrát půjde ale o první expedici v čerstvě dokončené stanici s úplnou posádkou.

Antarktické léto jako ladovská zima
Dvanáctičlenný tým odborníků, z nichž rovná polovina je z brněnské univerzity, tvoří geologové, biologové, geografové a experti dalších odborností. Ti budou na místě působit zhruba dva měsíce, kdy je v Antarktidě léto. Za polární zimy by to nebylo možné, protože minimální teploty na pobřeží klesají pod třicet stupňů mrazu a v kontinentální části až k minus 90 stupňům.

"Vědecký program je soustředěn na mladá odledněná prostředí při pobřeží, kde jsou nejpatrnější projevy oteplování. Chceme zjistit, proč se tak děje a jak na to příroda reaguje. Pracovní doba bude záviset na počasí, ale vzhledem k tomu, že do půli ledna je tam jen půlhodinový soumrak, je takřka neomezená," doplnil Prošek.

"V Antarktidě jsou během ledna relativně snesitelné teploty od nuly do minus pěti stupňů. Polární prostředí ale dělá silný vítr a vysoká vlhkost vzduchu," vysvětlil biolog Miloš Barták.

Mrazivé zkoumání oteplování
Ten za polární kruh jede zkoumat, jak se tamní mechy a lišejníky chovají v extrémních podmínkách a jak budou reagovat na zvyšování teploty. "Postavíme tam – laicky řečeno – malé skleníčky, v nichž bude vyšší teplota. To nám umožní sledovat reakce rostlin na hrozící globální oteplování," popsal Barták.

Příznivější klima na pobřeží umožňuje život sinicím, řasám, lišejníkům, mechům i půdním živočichům, moře je zdrojem potravy pro řadu druhů ptáků a mořské savce.

Vybudováním stanice se Česko zařadilo mezi vyspělé státy světa, podílející se na výzkumu ledového kontinentu. Náklady na její zřízení se pohybují kolem 60 milionů korun a odborníkům z univerzity i z dalších institucí má základna sloužit příštích dvacet až třicet let.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video