Aby bylo možno vyhnout se "loterii při klonování", muselo by se podniknout mnoho rozsáhlých výzkumů. Podle autorů studie by tyto výzkumy musely objasnit, jak u klonovaných zvířat vznikají nemoci a vývojové poruchy.
Proto také vědci tvrdí, že reproduktivní klonování celé lidské bytosti by z odborného hlediska bylo naivní a nezodpovědné. Takovéto klonování podle nich zapovídají etické normy.
V posledních letech byli kromě prvního živočicha vůbec - ovce Dolly - klonováni také psi, myši, krysy, krávy a vepři. Klonovaná zvířata často trpěla vážnými nemocemi nebo vrozenými poruchami například ledvin, plic či srdce.
Fatální by bylo, kdyby se poukazovalo pouze na taková klonovaná zvířata, u nichž se vývojové vady nezjistily. Badatelé mají za to, že by to brzdilo výzkum, který se zaměřuje na hledání příčin.
Je třeba zjistit, které parametry výběru při klonování mají za následek, že se objevují určité vady. Vědci dospěli k závěru, že dokud takovéto výzkumy nebudou dokončeny, je riskantní nejen reproduktivní, ale také terapeutické klonování.
Ve studii píší, že dosud nelze stanovit, zda buňky, které by byly produktem klonování, by při vpravení do těla nezvyšovaly riziko onemocnění rakovinou. Lékaři doufají, že díky klonování bude možno pro vážně nemocné pacienty vytvořit takové náhradní tkáně, které jejich imunitní soustava neodmítne.
Při pokusech na myších s Parkinsonovou chorobou již experimentátoři dosáhli značných pokroků. Při klonování se jedna vaječná buňka zbaví jádra a na jeho místo se vloží dědičný materiál tělesné buňky.
V případě, že uplatněním tohoto postupu vznikne bytost, hovoří vědci o reproduktivním klonování. Stejnou metodou přivedli v Roslinově ústavu v roce 1996 na svět ovci Dolly, prvního klonovaného savce.
