Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci identifikovali lidský genom

  15:08aktualizováno  15:08
Vědci dokončili čtení poslední sekvence lidského genomu - souboru genů, které tvoří DNA. Podařilo se to necelé tři roky po zjištění, že lidská DNA, která obsahuje instrukce pro vývoj individua, má tři miliardy znaků. "Je to něco jako skok od prvních pokusů o hudební nahrávky ke klasickému CD," prohlásila doktorka Jane Rogersová, vedoucí vědeckého týmu Wellcome Trust Sanger Institute.

"Zveřejňujeme náčrt genové sekvence, abychom s ní co nejrychleji seznámili vědeckou obec. Je to podklad, s nímž je možno dále pracovat a z něhož lze vyjít," doplnila Rogersová.

Americkou vládou dotovaný projekt výzkumu lidského genetického kódu Human Genome Project už pomohl vědcům při zjišťování genové mutace, která je příčinou smrtelného typu rakoviny kůže, a urychlil bádání o genech, s nimiž souvisí cukrovka nebo leukemie.

Úplná sekvence, nebo-li posloupnost, dovolí vědcům identifikovat 25 až 30 tisíc lidských genů, a to včetně těch, které mají vztah k nemocem, jako je rakovina, cukrovka či ekzém.

Na 120 vědeckých týmů teď doplnilo informaci o prvním náčrtu sekvence genomu, která byla uveřejněna v červnu 2000.

"Neměli bychom očekávat okamžitý a zásadní průlom, nelze však pochybovat o tom, že jsme se dostali do nejnapínavější kapitoly v knize života," řekl profesor Allan Bradley, ředitel Wellcome Trust Sanger Institute.

Jeho ústav přečetl sekvenci asi jedné třetiny genomu.

"Zběžně jsme nahlédli do knihy pokynů, kterou dosud znal jen Bůh," řekl doktor Francis Collins, ředitel Human Genome Project.

Na projektu se mimo jiné podíleli vědci z USA, Francie, Německa, Japonska a Číny.

Lidský genom už některá svá tajemství odhalil
Obsahuje mnohem méně genů, než vědci předpokládali. Proteiny, které tvoří tkáně a regulují tělesné funkce, jsou však na rozdíl od domněnek mnohem složitější.

"Bezobratlý červ má asi 17 tisíc genů, takže my jich o mnoho více než malý červ nemáme. Jsme ale s to vytvářet z těchto genů velkou škálu proteinů. Pochopit, jak se to děje, to je nejbližší výzva," dodává Rogersová.

Přečtení sekvence genomu povede v příštích desetiletích k rozvoji genetického bádání ve farmaceutickém průmyslu a v biomedicíně.

Prvními praktickými výsledky budou také nové léčebné postupy, uzpůsobování léků individuálnímu genetickému profilu pacienta a včasnější diagnostikování chorob.

Vědci už odhalili přes 1,4 milionu jednoduchých mnohotvárností ve třech miliardách znaků lidského genetického kódu. Jsou to jednoduché změny těch znaků, které jsou příčinou toho, že se lidé od sebe navzájem liší. Představují klíč k náchylnosti vůči nemocem jako rakovina nebo cukrovka a určují způsob, jakým jednotlivec reaguje na podávané léky.

Vědci si myslí, že budou-li zkoumat různé součásti genomu různých lidí a budou-li porovnávat výsledky, dokáží určit specifické variace DNA, které způsobují náchylnost k určitým nemocem, a také genetický základ těchto variací DNA.

"Zkompletování lidského genomu je důležitý krok na dlouhé cestě, avšak konečný prospěch pro zdravotnictví může být fenomenální," dodal Bradley.

Přehled hlavních objevů v oblasti genetiky

1869-1871 - Objev nukleových kyselin. Zjištěno, že buňka obsahuje deoxyribonukleovou kyselinu (DNA).
1900 - Nizozemec Hugo Maria de Vries, Němec Karl Erich Correns a Rakušan Erich von Tschermak potvrdili Mendelovy zákony o dědičnosti a vytvořili klasickou genetiku.
1909 - Německý genetik Wilhelm Johannes poprvé použil výraz gen. Poprvé byla objevena chemická skladba DNA.
1944 - Američan Oswald Avery s kolegy objevil, že DNA je nositelkou dědičné informace.
1953 - Angličané Francis Crick a Maurice Wilkins a Američan James Watson objevili strukturu DNA.
1956 - DNA byla vytvořena poprvé uměle.
1961 - Rozluštěn genetický kód, princip mechanismu, jímž se genetický materiál "zhmotňuje" v bílkoviny.
1973 - Kalifornští vědci vyvinuli postup výroby rekombinantních molekul DNA tím, že lidský gen připojili do molekul bakteriální DNA. Belgičtí vědci poté určili pořadí molekul v genech.
1977 - Vědci se začali zabývat mapováním DNA, poprvé izolovali lidské geny.
1981 - Byla objevena první lidská mitochondriální DNA.
1988 - Organizace na výzkum lidského genomu (Human Genome Organisation) oznámila úkol zmapovat kompletní skladbu DNA.
1991 - Začátek projektu zkoumání lidského genomu mezinárodním veřejným konsorciem Human Genome Project (HGP).
1995 - Rozluštění prvního genomu (bakterie Haemophilus influenzae).
Prosinec 1999 - Mezinárodní tým genetiků poprvé v historii lidstva popsal genetický kód lidského chromozómu 22, jednoho z 23 párů lidských chromozómů.
Březen 2000 - Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley rozšifrovali genetickou výbavu mušky octomilky.
26. června 2000 - HGP oznámilo sestavení prvního hrubého náčrtu celého lidského genomu.
14. dubna 2003 - Mezinárodní tým vědců oznámil dokončení plné identifikace lidského genomu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Útok před mešitou v Nigérii si vyžádal až 30 mrtvých. (30.5.2015)
V Nigérii se na trhu odpálila sebevražedná atentátnice, zabila 27 lidí

Sebevražedná atentátnice na trhu na severovýchodě Nigérie v úterý odpálila nálož a zabila 27 lidí. Dalších 83 jich utrpělo zranění. S odkazem na místní zdroje...  celý článek

Padající strom zabil během církevních oslav na Madeiře 12 lidí (15. srpna 2017).
Při náboženských oslavách na Madeiře spadl do davu strom, 12 mrtvých

Nejméně 12 lidí v úterý zabil padající strom během oslav svátku Nanebevzetí Panny Marie na Madeiře. Přes padesát dalších lidí utrpělo zranění. Deset lidí...  celý článek

Prokurátor Eric de Valroger sděluje novinářům první výsledky vyšetřování (15....
Feťák a paranoik, říká policie o muži, který zabíjel v pizzerii u Paříže

Muž, který vjel v pondělí na zahrádku před pizzerií v obci Sept-Sorts u Paříže, stane ve středu poprvé před soudem. Vyšetřovatelé jej popisují jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.