Vědci chtějí experimentovat s novým smrtícím kmenem ptačí chřipky

Vědci se rozhodli experimentovat s novým kmenem ptačí chřipky. Rádi by v laboratoři vyvinuli lépe šiřitelnou verzi, která by jim přinesla nové poznatky a ty by mohli využít při výrobě vakcín. Své plány vědci zveřejnili ve stejný den, kdy Čína oznámila první potvrzený přenos extrémně nebezpečného viru mezi lidmi.

Zmíněný kmen se objevil v březnu v Číně. Od té doby se virem nakazilo přes 130 lidí, z nichž 43 zemřelo. Vědci tvrdí, že vytvoření tohoto viru v laboratoři by mohlo pomoci zjistit, jak bude ve volné přírodě mutovat, což by z něho mohlo učinit ještě větší hrozbu pro lidstvo. Odborníci totiž nevylučují, že právě tento kmen může vyvolat pandemii.

Výsledky výzkumu H5N1 skončily v šuplíku

Není to poprvé, co se rotterdamská laboratoř Rona Fouchiera pokouší připravit nebezpečný virus ptačí chřipky. V roce 2011 se mu podařilo připravit novou verzi viru H5N1 přenositelnou vzduchem mezi savci. Podobného výsledku dosáhl i Jošihiro Kawaoka z Wisonscinské univerzity v Madisonu.

A výsledky své práce nakonec ani nemohli vydat. Skupina odborníků, která od roku 2001 hodnotí míru nebezpečí podobných výzkumných projektů, poprvé ve své historii rozhodla, že by bylo lepší výsledky nezveřejnit. Doporučení respektovali autoři studie i časopisy, ve kterých měly výsledky výzkumu vyjít. (více čtěte zde)

"Nemůžeme zabránit epidemiím nebo pandemiím, můžeme ale s náskokem získat klíčové poznatky," řekl Ron Fouchier z Erasmovy univerzity v Rotterdamu.

Takové informace pomohou státům lépe se připravit, a to včetně výroby vakcín. Pod dopisy se podepsali vědci z desítek výzkumných center ve Spojených státech, Hongkongu a Británii. Obdobné projekty jsou povoleny jen ve vysoce zabezpečených laboratořích.

Informace o novém kontroverzním projektu vyšly ve středu v prestižních odborných časopisech Nature a Science.

Tentýž den přitom čínské úřady oznámily, že zaznamenaly první prokazatelný přenos viru H7N9 z člověka na člověka. Dvaatřicetiletá žena údajně zemřela kvůli tomu, že v nemocnici navštěvovala svého nakaženého otce (více o případu zde).

Americká vláda nicméně přislíbila zvýšený dohled a tvrdí, že zvláštní komise zváží klady a zápory před tím, než rozhodne, zda přínos takovéhoto chřipkového výzkumu za riziko stojí. Pokud s projektem souhlasit nebude, neposkytne mu žádné finanční prostředky.

Oznámení o výhodách projektu je podle AP pokusem zabránit mezinárodní kritice, kterou vyvolali Fouchier s Jošihirem Kawaokem v roce 2011, když v laboratoři vytvořili kmen snadno šiřitelného viru ptačí chřipky známého jako H5N1 (viz box).

Rozhořčení tehdy vyvolaly především pochybnosti o bezpečnosti výzkumu a o tom, zda práci vědců nemohou zneužít teroristé k vytvoření biologických zbraní.

Úmrtnost mezi nakaženými kmenem H7N9 je nižší oproti viru H5N1, se kterým se svět potýkal před deseti lety, ale vyšší než u viru H1N1. Tento vir, označovaný jako prasečí chřipka, způsobil v letech 2009 až 2010 pandemii, která podle WHO zabila více než 18 tisíc lidí. Loňská studie zveřejněná v lékařském magazínu The Lancet nicméně uvádí, že skutečný počet mrtvých může být více než 280 tisíc lidí.