Ještě s vyšší pravděpodobností, okolo 40 procent, však předpokládali, že zima bude mít normální průběh a teploty budou kolem dlouhodobých průměrů. Přelom roku dával mrazivým počasím vědcům za pravdu. Pak ale přišlo náhlé a výrazné oteplení.
U dlouhodobějších předpovědí jsou meteorologové odkázáni pouze na odhady. Hradečtí klimatologové zjistili pozoruhodné souvislosti mezi letním počasím na pobřeží Severní Ameriky a Grónska a charakterem zimního počasí v České republice a dovedou podle nich připravit takzvaný pravděpodobnostní model. Ten jim už před několika měsíci prozradil, že letošní zima bude průměrná či chladná, ale rozhodně ne teplá.
"Tento pravděpodobnostní model je zatím jedinou možností, jak vystihnout charakter počasí dlouho dopředu," řekla klimatoložka Stanislava Kliegrová. Na zpřesnění dlouhodobých prognóz meteorologové ještě pracují.
"Zjistili jsme souvislosti mezi letními teplotami či atmosférickým tlakem v západním Atlantiku a vývojem zimních teplot v Evropě. Například když je v oblasti Grónska v létě teplo, může Evropa čekat teplou a vlhkou zimu," tvrdí klimatolog Ladislav Metelka a vysvětluje, že teplá mořská voda způsobuje proudění ovzduší, které prohlubuje takzvanou islandskou tlakovou níži.
"Ta nasává masy vzduchu a zesiluje tím proudění teplého a vlhkého oceánského vzduchu směrem k Evropě. Na složitém jevu se ještě podílí Golfský proud, jehož voda je schopna přijmout množství tepelné energie. Proměny počasí na pobřeží Ameriky se proto zhruba s půlročním zpožděním projeví v Evropě," uvedl klimatolog.
Podle odborníků jsou nejdůležitější předpovědi teplotních výkyvů. "Když se lidé nepřipraví na veliké mrazy nebo na neobvykle vysoké teploty, mohou mít problémy a ekonomické ztráty," míní Metelka, který se však brání představě, že předpovědi počasí lidem umožní plánovat zimní dovolenou už v létě.
"Předpovídat půl roku dopředu počasí pro jednotlivé dny nikdo nedokáže a možná se to nikdy nenaučíme, protože fyzikální vlivy způsobují, že se počasí může vyvíjet nahodile, někdy i chaoticky," vysvětluje Metelka.
Srážky se předpovídají hůř než teploty. "I v denních předpovědích častěji selhávají odhady srážek než teplot, a nikdo na světě nedokáže předvídat, kolik kde napadne sněhu. Sněhová pokrývka je místní záležitost a letos se zřejmě vysypala jinak, než se očekávalo. U nás napadlo hodně sněhu, ale v Alpách si stěžují na jeho nedostatek," tvrdí Metelka.
