V místnosti pro pěstování bakterií ve veterinárním institutu v Hannoveru je krásně teplo: při 37 stupních se pravidelně třesou plošiny s asi dvaceti vzorky potravin.
"Naším cílem je vypěstovat bakterie EHEC," vysvětluje mikrobiolog Martin Runge z dolnosaského zemského úřadu pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin v Hannoveru. Nadrobno nakrájené kousky zeleniny, ovoce a masa potom Runge prověří na životu nebezpečnou bakterii EHEC, píše německá agentura DPA.
Ve třech laboratořích v Dolním Sasku pátrají mikrobiologové po původci infekce EHEC v Německu. Poté, co byly jako potenciální původce vyloučeny španělské okurky, stojí vědci před hádankou. "Pracujeme o víkendech a svátcích, abychom zjistili, kde se původce bakterie schovává," říká mikrobioložka Heidi Kuiperová.
Němečtí a římští vědci se na původci bakterie neshodnou
Zatímco německé úřady nadále varují před konzumací čerstvé zeleniny a nejnovější studie Institutu Roberta Kocha podezření na tento zdroj podporuje, evropská referenční laboratoř v Římě dnes zdůraznila, že její analýzy taková podezření nepodporují.
Odborníci oslovení agenturou Reuters uvádějí, že mutace bakterie zvané enterohemoragická Escherichia coli (EHEC) produkuje velmi jedovatý toxin společně s nezvyklým biologickým "lepidlem", které jí umožňuje dobře se uchytit v lidských střevech. Za poslední dva dny se v Německu nově nakazilo 200 lidí.
Na vině však nemusí být nutně konzumace čerstvé zeleniny, před níž úřady varují. "Alarmismus vůči konzumaci zeleniny je neoprávněný, protože laboratorní rozbory neumožnily podpořit hypotézu, že infekce má původ v kontaminované zelenině," citovala římskou laboratoř agentura AFP.
Víte, co jste jedli v posledních deseti dnech?
Více než 130 vzorků potravin již mikrobiologové v dolnosaských laboratořích prověřili, ale všechny jsou negativní.
Rozšíření nákazyDosud údajně nejjedovatější typ bakterie E.coli napadl přes 1700 lidí, na svědomí má 19 úmrtí, z toho 18 v Německu. Tam bakterii zjistili u 1733 lidí, z nichž 520 trpí životu nebezpečným hemolyticko-uremickým syndromem, který může vést k selhání ledvin. Dalších 80 lidí je nakažených v dalších zemích. V Česku je zatím jeden prokázaný případ. |
"Nemáme ještě žádnou stopu," říká Silke Klotzhuberová ze zemského úřadu pro bezpečnost potravin. Všechny testy spočívaly na informacích od pacientů. "Ale vzpomněli byste si přesně, co jste jedli v posledních deseti dnech?" ptá se Klotzhuberová. Před takto dlouhou dobou se člověk mohl nakazit bakterií EHEC.
Kromě rajčat, salátu a okurek zkoumali mikrobiologové v Hannoveru hovězí maso, párky, jahody a limetky. Pocházely ze supermarketů, trhů a chladniček pacientů. "Z každého vzorku vezmeme 25 gramů," vysvětluje mikrobioložka Asmien Brixová. Nejméně dva dny trvá analýza v laboratoři. "Bakterie EHEC jsou živé organismy, o které musíme pečovat," říká Brixová.
Čekání na fialovou skrvnu
Krátce předtím, než původce zemře, uvolní do okolí zvlášť velké množství jedovatých látek, které lze dokázat pomocí protilátkové reakce, takzvaným ELISA testem. Navíc lze kolonie bakterií EHEC obarvit, a pokud se jedná o původce EHEC, vznikne modrofialová skvrna. Zatím se však taková skvrna v Dolním Sasku neobjevila. "Všichni jsme na číhané," říká Runge.
Jakmile bude původce EHEC v nějaké potravině objeven, okamžitě bude odeslán ke stanovení výše rizika do spolkového institutu do Berlína. Runge věří, že jakmile budeme mít konečně první stopu, může se všechno rychle změnit. Vědci se obzvlášť soustředí na typ bakterie EHEC 0104, který pravděpodobně spustil životu nebezpečné onemocnění.
"Nicméně je to ale tak, jako kdybyste hledali mezi mnoha E. coli bakteriemi Karla Müllera," vysvětluje Kuiperová. Než by potravinářská inspekce našla někoho, kdo se takto jmenuje, a ještě by ho identifikovala jako správného Karla Müllera, mohlo by to trvat dny ale i týdny.
