Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci: Asteroid Zemi mine

  7:35aktualizováno  7:35
Srážka s asteroidem Zemi nehrozí. Vědci poopravili svou předpověď, že za sedmnáct let, přesně 1. února 2019, může nastat konec světa. Nedávno objevený asteroid NT7 o průměru dva kilometry totiž podle nových výpočtů Zemi zcela jistě neškodně mine. Oznámili to odborníci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) poté, co dráhy obou těles znovu propočítali.

"Na základě nových pozorování a propočtů můžeme jednoznačně vyloučit, že by asteroid NT7 mohl 1. února 2019 dopadnout na Zem," píše se na webových stránkách Laboratoře tryskového pohonu NASA.

"Protože můžeme také zcela vyloučit pravděpodobnost srážky při dalším přiblížení obou těles k 1. únoru 2060. Jeví se jako pravděpodobné, že možnost srážky lze vyloučit vůbec," doplňují vědci. 

Srážka by byla katastrofální
"Tento asteroid se stal objektem, s nímž je spojeno dosud největší riziko za krátkou historii sledování asteroidů," řekl před týdnem BBC Benny Peiser, britský expert na asteroidy. "Takový objekt zasáhne Zemi jednou za jeden či dva miliony let," dodal.

Asteroid dostal označení 2002 NT7 a v průměru má přes dva kilometry. Podle předběžných propočtů měl za méně než sedmnáct let narazit do Země rychlostí téměř třiceti kilometrů za sekundu.

Následky srážky by byly katastrofální - při dopadu by se uvolnila obrovská ničivá energie, v klimatu planety by nastaly zásadní změny a její obyvatelé by museli svést dlouhý boj o přežití. "Pokud by zasáhl Zemi, celý kontinent by vybuchl," řekl agentuře Reuters Peter Bond z britské Královské astronomické společnosti. "Ale je to opravdu velmi vzdálená možnost," zdůraznil.

Astronom Benny Peiser řekl agentuře Reuters, že v nejhorším scénáři by měla taková katastrofa celosvětový dopad. "Způsobila by zhroucení ekonomického a společenského systému a odsoudila by nás k životu v temných dobách," uvedl.

Pravděpodobnost srážky je 1:1 000 000
Asteroid byl zpozorován teprve začátkem července, a vědci jsou tedy zatím jen v počátečních stadiích jeho zkoumání. Zpočátku uváděli, že pravděpodobnost srážky je opravdu mimořádně malá, přibližně jedna k milionu. I tak to ovšem je pro vědce událost, neboť podle předběžných propočtů se tento asteroid stal potenciálně nejnebezpečnějším v historii.

Na jedné ze stupnic, kterou astronomové popisují možné riziko střetu, se dostal na vůbec nejvyšší hodnotu. "Tato unikátní událost by ovšem neměla zakrýt fakt, že další pozorování v nadcházejících týdnech téměř jistě - doufáme toto riziko nepotvrdí," prohlásil Benny Peiser.

Vědci budou asteroid dále sledovat a zpřesňovat výpočty - například web NASA už v polovině července uváděly pro míru rizika upravený a poněkud menší stupeň. Na jiné škále spadá pohyb tělesa zatím do kategorie "událost vyžadující podrobné pozorování".

Je to varování, míní vědci
Vědci se domnívají, že tento případ musí sloužit jako varování, že ničivý střet se nedá vyloučit a že lidstvo musí hledat cesty, jak se mu případně vyhnout. "Dříve či později zjistíme, že nějaký objekt bude opravdu mířit ke srážce s námi. A nakonec ho budeme muset odklonit z jeho dráhy," řekl Peiser agentuře Reuters. Dodal však, že takové technické možnosti lidstvo nebude mít ještě po několik desítek let.

V polovině června proletěl asteroid o velikosti fotbalového hřiště poměrně velmi blízko Země, ve vzdálenosti asi 120 000 kilometrů. Podle vědců to byl za několik desítek let největší objekt, který kolem Země proletěl "tak blízko". Byl poměrně malý, jeho dopad by však zničil tisíce kilometrů čtverečních v okolí epicentra. Vědce zaujal také tím, že ho nezaznamenali včas - byl zaregistrován až poté, co Zemi minul.

Další velké asteroidy, srovnatelné s tím, který hrozí nyní, proletěly kolem země počátkem roku, byly však daleko a nevyvolaly žádné větší obavy. Podle jednoho modelu, který vloni zveřejnili američtí vědci, by dopad asteroidu o průměru jednoho kilometru mohl vyhladit asi čtvrtinu světové populace. Zároveň ovšem uvedli, že podle jejich modelu je takto ničivá srážka méně pravděpodobná, než se dříve uvádělo. Jejich verdikt zní: sázíme jedna ku pěti tisícům, že v nejbližších sto letech se to nestane.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.