Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dávka "mladé krve" může zvrátit stárnutí, dokázali vědci na myších

  19:47aktualizováno  19:47
Vědcům z amerických univerzit se podařilo při pokusech s laboratorními myšmi zvrátit proces stárnutí mozku i dalších orgánů. A není to náhoda, ke stejnému závěru dospěly hned tři týmy. Jakkoli jsou to zatím jen pokusy na zvířatech, skýtají do budoucna naději pro nezadržitelně stárnoucí populaci západního světa.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto:  František Vlček, MAFRA

Blahodárný vliv na paměť, sílu a výdrž i čich. To vše se podle vědců hned z několika amerických univerzit ukrývá byť jen v jediné kapce krve. Tedy alespoň u myší. Výzkumníci totiž věří, že krev mladých hlodavců může obsahovat látky, které omlazují nezadržitelně degenerující organismus starších jedinců.

Trojice týmů k těmto závěrům dospěla na základě odlišných laboratorních experimentů. Badatelé své závěry zveřejnili ve třech konkurenčních článcích v posledním čísle odborného magazínu Nature Medicine and Science.

"Výsledky jsem opravdu ohromen," komentoval zjištění kolegů pro časopis National Geographic profesor neurologie z Harvardovy univerzity Rudolph Tanzi. "Ty změny jsou ohromující z hlediska omlazení těla myší i jejich mozku," vysvětluje.

Tanziho kolegové napříč různými americkými univerzitami ve své práci navázali na dřívější výzkum. Ten naznačoval, že aplikace krve mladých jedinců starším zvířatům může podporovat růst mozkových kmenových buněk a nových neuronů, zatímco v opačném případě vede takováto "infuze" ke zhoršení kognitivních schopností hlodavců.

Vědci myším sešili břišní dutiny i aplikovali krev přímo

Týmy badatelů při experimentech u dvou myší fyzicky spojily jejich oběhové systémy, když sešili dohromady břišní dutiny zvířat. Ukázalo se, že starší myš posléze vykazovala větší počet nových spojů mezi nervovými buňkami v mozku, než tomu bylo u jiných stejně starých jedinců. U staršího zvířete odborníci také zaznamenali produkci proteinů spojovaných se schopností mozku přizpůsobit se novým zkušenostem, rekapituluje výsledky studie National Geographic.

Vědci rovněž experimentovali tak, že proteiny z krevní plasmy mladších hlodavců aplikovali starším jedincům přímo. V jednom z případů již po třech týdnech, po osmi aplikacích krevní plazmy, starší myš dokázala lépe najít v bludišti schované odpočívadlo, než tomu bylo u kontrolní skupiny hlodavců.

A podobně nadějné jsou i výsledky dalších týmů, které mimo jiné soudí, že "mladá krev" posiluje a omlazuje svaly. Svědčí o tom svalové kmenové buňky starých jedinců, kteří byli najednou schopní uběhnout na pásu mnohem delší vzdálenost než stejně stará zvířata ve skupině, které krev nebyla aplikována. Jiná skupina vědců zase píše o stimulaci nervových buněk, která vedla ke zlepšení čichu u zkoumaných myší, u nichž bylo s věkem dříve patrné zhoršení tohoto smyslu.

"Když jsem se o tom prvně doslechl, pomyslel jsem si, že to je něco naprosto úžasného. Myslel jsem si, že to je až příliš dobré na to, aby to byla pravda," popisuje závěry výzkumů profesor Tanzi. "Nyní, když vyšly dva další články s podobnými zjištěními a všechny tři vzešly z renomovaných laboratoří, nelze nevěřit, že to tak opravdu je," dodává.

Tajemství tkví patrně v jednom z proteinů

Jaká složka krve za omlazujícími účinky stojí, vědci ještě přesně netuší. Nápovědy se jim však dostalo v okamžiku, kdy krevní plazmu před aplikací myším zahřáli. V takovém případě se totiž žádné kýžené účinky nedostavily. Na základě toho lze podle National Geographic usuzovat, že účinnou látkou musí být jeden z proteinů obsažených v krví, neboť právě ony podléhají působením tepla znehodnocení.

Jakkoli mají badatelé před sebou ještě dlouhou cestu a říkají, že na tentýž výzkum u lidí je příliš brzy, jejich experimenty spustily vlnu všeobecného nadšení a otazníků, co všechno by takový objev mohl přinést lidstvu jako takovému.

Různé hlasy naznačují, že tato "upíří terapie", jak výzkum tituloval například list The Independent, by mohla zásadním způsobem posunout léčbu Alzheimerovy choroby, srdečních onemocnění, cukrovky, rakoviny nebo mozkové mrtvice.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.