Je to už druhý pokus Američanů. Poprvé postavili Discovery na rampu v dubnu. Při zkušebním plnění odhazovací nádrže ale technici odhalili závadu: na pružném spoji palivového potrubí se tvořila námraza. - více zde
Byť to bylo málo pravděpodobné, odpadávající led by mohl při vzletu poškodit tepelnou ochranu raketoplánu. Odpadávání pěnové izolace, které způsobilo havárii Columbie, se sice také nedá plně vyloučit, ale konstrukční změny a nová technologie nanášení izolace pravděpodobnost takové závady silně snížily.
Pouze za denního světla
Start raketoplánu Discovery se musí uskutečnit v období od 13. do 31. července, jinak by s ním museli čekat až do 9. září. Do té doby nebude takzvané startovací okno přes den otevřené.
Podle požadavku komise vyšetřující havárii Columbie totiž raketoplán musí dočasně startovat jen za denního světla, aby bylo možno ze země a z letadel sledovat, zda během vzletu nedošlo opět k poškození jeho povrchu.
Zatím mají technici v našlapaném časovém harmonogramu rezervu pěti dnů, aby stihli začátek červencového startovního okna.
ISS živoří
Patnáct států světa očekává obnovení amerických pilotovaných letů s napětím. Závisí na nich nejen dostavba Mezinárodní kosmické stanice ISS, ale také její průběžné zásobování. To nyní spočívá na bedrech ruské kosmické agentury FKA, ale kapacita jejích Sojuzů a Progressů stačí jen k přežívání stanice s minimální, dvoučlennou posádkou.
| Co je tzv. startovní okno |
| Startovní okna k ISS jsou standardně dlouhá cca 5 až 10 minut a je vždy jen jedno denně (ve vhodných dnech). Je to dáno nutností startovat do roviny dráhy ISS a s minimálními energetickými nároky. Musí se vždy čekat na vhodné vzájemné postavení kosmodromu (který se otáčí se Zemí) a roviny dráhy ISS (která je víceméně stálá vůči hvězdám). zdroj: kosmos-news.kosmo.cz |
Discovery proto v rámci své první mise po více než dvou letech dopraví na ISS kromě pěti tun zásob i náhradní silový setrvačník. Astronauti ho instalují během druhého ze tří plánovaných výstupů do volného prostoru. Nahradí tím setrvačník, kterému se 6. srpna 2002 zadřelo ložisko. Slouží k orientaci a stabilizaci ISS.
Hlavním úkolem obnovených letů raketoplánů ale bude dostavba stanice. Kdysi se počítalo s tím, že bude v zásadě hotová koncem letošního roku. Nyní se uvažuje o prosinci 2010, kdy také mají raketoplány jít do výslužby.
Do té doby mají uskutečnit celkem osmadvacet montážních, zásobovacích a dovybavovacích letů k ISS. Bez toho je v lepším případě ISS odsouzena k živoření, v horším k opuštění a likvidaci.
