Na tiskové konferenci v New Orleans to v úterý oznámili vědci odpovědní za projekt. "Toto je historický krok na cestě Voyageru," prohlásil fyzik Kalifornského technologického ústavu Edward Stone.
"Máme před sebou naprosto novou oblast vesmíru k prozkoumání a to je příležitost, jaká se naskytne jednou za život," dodal.
Už na začátku roku byla kosmická loď zhruba 94x dál od Slunce než Země. Nyní je vzdálena asi 14 miliard kilometrů od Slunce. Už brzy - ačkoli vědci nemohou přesně odhadnout kdy - by sonda mohla proniknout do hlubokého vesmíru.
Voyager 1 se od Slunce vzdaluje rychlostí téměř milionu mil za den. Touto rychlostí by se z Los Angeles do New Yorku přesunula za necelé čtyři minuty.
Už v roce 2003 někteří odborníci tvrdili, že se sonda blíží do mezihvězdného prostoru. Informace se ale nepotvrdila. Tentokrát už podle NASA není pochyb, že kosmická loď, která byla vypuštěna už v roce 1977, proplouvá vnějším okrajem sluneční soustavy.
Sonda veze mimozemšťanům hudbu
Voyager s sebou nese do vesmíru destičku ze zlata s vyrytými piktografickými údaji o tom, na které planetě, které hvězdy a v jakých formách žije lidstvo na Zemi.
Loď veze také disk s obrazovými a zvukovými materiály, které mají případným mimozemským civilizacím přiblížit život na Zemi. Záznam obsahuje 115 fotografií, pozdravy namluvené v 55 světových jazycích a zvukové nahrávky typické pro Zemi, včetně hudebních ukázek.
Vesmírná sonda Voyager 1 odstartovala 5. září 1977. Její dvojče, Voyager-2, které bylo vypuštěno po odlišné dráze několik týdnů před ní, je v současnosti asi 10,4 miliardy kilometrů od Země.
Vědci se bojí Bushe
Jejich cesta měla trvat původně jen čtyři roky, sondy měly prozkoumat pouze planety Jupiter a Saturn. Mise byla ale tak úspěšná a kvantum informací, které sondy posílají zpátky na Zemi, tak velké, že se projekt postupně rozšířil na 12 a potom na 25 let.
Sondy by nakonec měly posílat na Zemi neocenitelné údaje až do roku 2020, kdy jim dojdou baterie. To už by Voyager 1 mohl brázdit mezihvězdný prostor ve vzdálenosti více než 13 miliard mil od Země.
Vědci se ale obávají, aby projekt, který stojí 4,2 milionu dolarů ročně, nakonec neodsoudila k zániku samotná NASA. Ta by ho mohla škrtnout, aby uvolnila z rozpočtu peníze na iniciativu prezidenta George Bushe vyslat znovu člověka na Měsíc a časem možná i na Mars.
