A i když se něco dělat začne, bude trvat až 30 let, než se to v přírodě projeví.
Do té doby má průměrná teplota vzrůst ještě aspoň o 0,6 stupně.
"Pokud to chápu, je tato úroveň růstu teplot pro nejbližších dvacet až třicet let již zabudována v klimatické změně, kterou jsme podnítili, takže význačný dopad je nevyhnutelný," prohlásila britská ministryně životního prostředí Margaret Beckettová, která na exeterské konferenci zastupovala vládu.
"Bude to mít různý účinek na různé části světa, přizpůsobit se však budeme muset všichni." Význačný dopad podle některých vědců znamená, že řada druhů včetně ledních medvědů nebo tučňáků se ocitne na okraji zániku.
Katastrofa prý už začíná
Podle Steva Schneidera z americké Stanfordovy univerzity poskytuje už růst teplot o 0,7 stupně "jasný důkaz" o nebezpečných dopadech na přírodu. K tomuto růstu došlo podle vědců během 20. století.
"Jediný způsob, jak může prudká klimatická změna ovlivnit přírodní druhy, je vymření. Existuje přímá hrozba pro přežití mnoha druhů na planetě," tvrdí Schneider. Podle jeho kolegyně Rachel Warrenové z Tyndallova střediska pro ekologickou změnu ohrožuje už jednostupňový nárůst teplot řadu druhů motýlů a ptáků.
Dvoustupňový nárůst, k němuž může podle nejhorších scénářů dojít už v příštích dvaceti letech, prý postaví na pokraj zániku nejen mnoho druhů ryb či obojživelníků, ale také sněžné leopardy, lachtany nebo lední medvědy.
Prostor pro ohrožené druhy se zmenšuje
Teplotní a jiné změny prudce zmenšují rozsah oblastí, v nichž mají domov nejvíce ohrožené druhy zvířat a rostlin. Jejich rozloha, která se kdysi téměř rovnala ploše Afriky, není dnes větší než území Indie.
Exeterská konference vytipovala jako největší hrozbu pro Evropu a Severní Ameriku zastavení Golfského proudu, který ročně přenáší do chladnějších oblastí pod Arktidou asi trilion wattů tepla.
Podle nigerijského vědce Anthonyho Nyonga zvýší světové oteplování množství záplav i sucha v Africe, což usnadní šíření nemocí. Ke konci století může stát před hrozbou hladu o 80 až 120 milionů lidí více než dnes. "Nebezpečná klimatická změna bude mít na lid Afriky disproporční dopad," tvrdil Nyong.
Ale ne všichni souhlasí s těmito předpověďmi. Ruský zástupce, doktor Andrej Illarionov dal najevo, že jeho země se na exeterské konferenci podílí jen z politických důvodů. Podle něj Rusko podepsalo i Kjótský protokol, s jehož pomocí chce část světa oteplení čelit, jen proto, "že chceme být přáteli Evropy, nikoli proto, že věříme ve vědu o změně klimatu".
I kdyby k oteplení došlo, Rusy to nevzrušuje. "Lidé mají teplo rádi, a proto Evropané jezdí za dovolenou na jih. Každý, kdo se obává světového oteplení, je zván, aby přišel na Sibiř, a žil tam," poznamenal Illarionov.
Jiní kritici myšlenky světového oteplování, kteří minulý týden jednali v Londýně, zašli ještě dále. "Skleníkové oteplování způsobené růstem plynných emisí je bezvýznamné. (Oteplování) určitě není důvodem pro poplach. Ani po sto letech není pravděpodobné, že by bylo nějak citelné, a můžeme se mu snadno přizpůsobit," tvrdil na této konferenci profesor Fred Singer, bývalý ředitel americké sítě meteorologických družic.
Antropolog Benny Peiser pak vyjádřil obavy, že exeterská konference nepodnikne dost proti "poplašné povaze (klimatických) předpovědí".
 Mezinárodní organizace Greenpeace uvolnila fotografie, které dokazují globální oteplování naší zeměkoule. Horní snímek byl pořízen v roce 1928 a spodní v roce 2004. Snímky dokládají tání ledovce Upsala v Argentině. Patagonské ledovce se zmenšují o 42 kubických kilometrů za rok a jsou nejrychleji mizejícími ledovci na světě. (10. února 2004) |
