Asteroid s názvem 4179 Toutatis je z vědeckého hlediska velmi zajímavým objektem s nevšedním tvarem i pohybem.
Podobá se podlouhlé bramboře svištící si nemotorně vesmírem. Jeho zvláštní tvar ani rotaci si vědci zatím neumějí vysvětlit.
Možná i díky tomu se na těleso zaměřují tak často, že se jim podařilo určit jeho dráhu přesněji než u všech ostatních asteroidů, které kolem Země prolétají.
Na upřesňování výpočtů jeho dráhy se podílela i jihočeská observatoř na Kleti. "My jsme ho pozorovali už v roce 1989 a v roce 1992 jsme s ním strávili Vánoce. Naposledy jsme se o něj zajímali asi před měsícem," řekl ČTK astronom hvězdárny Miloš Tichý.
Dráha asteroidu je nyní podle Tichého určena velice přesně. Na řadě jsou observatoře vybavené radary, které mohou upřesnit jeho tvar a strukturu a dodat údaje, podle nichž by bylo možné sestrojit mapu jeho povrchu.
Bramborovitý tvar byl podle Tichého způsoben srážkou s jiným tělesem. Na povrchu Toutatise byl také zaznamenán kráter o průměru 700 metrů, dodal.
Díky přiblížení a rozměru bude asteroid viditelný pouhým dalekohledem. Bohužel pro Čechy však jenom na nočním nebi jižní polokoule.
Asteroid je velký jako menší město
Toutatis, který měří na délku 4,6 kilometru a na šířku 2,4 kilometru, míjí naši planetu každé čtyři roky. Letos proletí ve vzdálenosti 1 549 719 kilometrů, což je zhruba čtyřnásobek dráhy mezi Zemí a Měsícem.
Tak blízko byl naposledy v roce 1353 a příště se tak stane až někdy kolem roku 2562, vypočítali vědci z NASA.
V případě nárazu, jehož pravděpodobnost označují vědci za nulovou, by asteroid smazal podstatnou část života ze zemského povrchu podobně, jako se to přihodilo podle vědců několikrát v pozemské historii.
Naposledy se tak stalo před 65 miliony let dinosaurům, které zahubil náraz asteroidu do oblasti dnešního Mexického zálivu.
Přestože vzdálenost téměř 1,6 milionu kilometru je úctyhodná, jde z kosmického hlediska o nebezpečně blízké sousedství. Vědci totiž poukazují na to, že stačí malá výchylka, aby se mamutí kus skály dostal na kolizní dráhu se Zemí.
Třebaže astronomové dokáží zjišťovat a monitorovat tisíce planetek v rámci Programu objektů blízkých Zemi, zůstává v okolí modré planety stále hodně těch, které neznají.
Asteroidy, považované za zbytky původního materiálu, ze kterého se tvořily planety, jsou tmavé předměty, odrážející jen málo světla, a proto je dalekohledy zachycují jen obtížně.
Toutatis objevili v roce 1989 francouzští astronomové a nese název jednoho z keltských bohů.
 Zvláštní tvar asteroidu Toutatis i jeho složitá rotace jsou podle vědců zřejmě výsledkem silných kolizí s jinými vesmírnými tělesy. (27. září 2004) |
