A přinejmenším dva takové případy se už i staly - alespoň to tvrdí právník a někdejší šéf právního odboru ministerstva zdravotnictví Zdeněk Zeman.
"V posledních letech se i v naší republice objevily případy, kdy byl pro bezdětná manželství využit institut náhradní matky," uvedl.
Dva případy popsal v odborném tisku pro gynekology, aby varoval před riziky. Obě ženy-náhradní matky si totiž dítě nakonec "přivlastnily".
Jedna jej odmítla vydat, druhá šla na potrat, když zjistila, že dítě bude postižené. Za službu si předtím vzala dvě stě tisíc.
Náhradní mateřství není v Česku povoleno, ale ani zakázáno. Zákon nicméně říká, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila. Proto také ani v jednom případě rodiče neuspěli u soudu, na který se obrátili.
Konkrétní fakta o případech však odmítl Zeman sdělit. "Jsem vázán advokátním tajemstvím, ale vím, že se staly," řekl.
Oslovení lékaři reagovali: nic o tom nevíme. "Náhradní mateřství se u nás neprovádí, protože hrozí právě to, co zmiňujete," tvrdí Tonko Mardešič z České gynekologickoporodnické společnosti.
Rodit cizí děti na zakázku? Má to i rizika
Je jí osmatřicet a mohla by mít zdravé děti. Jenže byla na operaci dělohy a nemohla by je donosit. A tak hledá náhradní matku, jež by si nechala do své dělohy vpravit její plod a dítě jí porodila.
"V Americe by to stálo 20 tisíc dolarů, a to jsou pro mě velké peníze. Ale zdejší lékaři jen vrtí hlavou," říká žena, jež trvá na zachování anonymity.
Nakonec se dostala k profesoru Ladislavu Pilkovi ze Zlína, zakladateli umělého oplodnění u nás. "Pomohl by mi. Ale nemáme náhradní matku," říká žena.
Náhradní mateřství se běžně provozuje v USA, v Británii či na jihu Francie. Ostatní země se obávají "obchodu s dělohou" a také soudních sporů, které často následují.
Dva z nich popsal bývalý právník ministerstva zdravotnictví Zdeněk Zeman. Staly se podle něho před pár lety v České republice.
To dítě nedám
Na jednu z klinik se obrátili bezdětní manželé. Přivedli s sebou i ženu, která prohlásila: s manželi jsem dohodnuta, že jim po porodu dítě předám. Lékaři provedli umělé oplodnění a těsně před porodem muž na matrice prohlásil, že je otcem dítěte. Po porodu však žena dítě nedala. Naopak žádala od muže, mimochodem bohatého, výživné.
Manželé se obrátili na soud, ale neuspěli. Podle zákona o rodině je totiž matkou žena, která dítě porodila. Tahanice měla i příslušná klinika: i když ani tady neuspěli rodiče s žalobou, že nebyli dostatečně informováni o tom, co se může stát, spor ji zaměstnal na celých 14 měsíců.
Druhý případ, který Zeman popsal, se stal v roce 2000. Bezdětní manželé se dohodli s další ženou, že za 200 tisíc korun přijme oplodněné vajíčko manželky a po porodu jim dítě předá a bude souhlasit s adopcí. Jenže ve čtvrtém měsíci žena zjistila, že dítě může mít těžkou vrozenou vadu. Aniž to biologičtí rodiče tušili, šla na potrat.
Ani tentokrát pár, který chtěl vrátit peníze, neuspěl. "Soud konstatoval, že smlouva o úplatném těhotenství je v rozporu s právními předpisy i dobrými mravy," řekl Zeman.
Neoficiálně? Zřejmě ano
Rodit cizí děti za peníze je u nás zakázáno. A bez peněz? To zákony nepovolují, ale ani nezakazují. Oficiálně náhradní mateřství v Česku neexistuje.
"Neoficiálně se to pravděpodobně dělá, ale nikdo vám to nepotvrdí," uvedl lékař z oboru. Je to příliš citlivé - a ošemetné.
Právník Zeman odmítá sdělit, kde se staly případy, o nichž mluvil. "Jsem vázán tajemstvím a pro ty lidi by to bylo nepříjemné, prvnímu děťátku už jsou dva roky," řekl a dodal: "Dozvěděl jsem se to z odborných kruhů a s velkou mírou pravděpodobnosti se podobné případy dějí. Pokud to není legislativně upraveno, je to velmi rizikové. Nový zákon by to měl nějak řešit," domnívá se Zeman.
Jenže neřeší. Návrh zákona o zdravotní péči, který vypracovalo ministerstvo zdravotnictví, dokonce říká: Náhradní mateřství zákon nezakazuje ani nepovoluje.
"Ani evropské směrnice náhradní mateřství nezakazují, říkají jen, že žádná dohoda není platná. Neboli když si to žena rozmyslí, je dítě její. A nemělo by to být za peníze a žena by neměla být vykořisťována," cituje profesor Pilka.
Pro odbornou společnost, jež má na starosti umělé oplodnění, jsou náhradní matky tabu. Její šéf Tonko Mardešič říká: "Umím si představit, že by v ojedinělých případech tuto léčbu posuzovala a přísně individuálně povolovala speciální komise. Je to však tak kontroverzní, že diskuse na toto téma ani nezačala."
Centrální etická komise ministerstva zdravotnictví už pár žádostí řešila: "Jedna matka chtěla donosit dítě za svou dceru, ale nepovolili jsme to. Osobně si myslím, že těhotenství hodně ovlivňuje vývoj dítěte, a proto odedávna správně platí: matka je ta, která dítě porodila," uvedl člen komise Jan Payne.
