Vycházeli z dat odvozených z vrtů ledových vrstev či ze záznamů o vegetaci. Závěr se zdá jednoznačný: lidé ovlivňují klima.
Tato teorie má však stále spoustu odpůrců. Podle nich je lidský podíl příliš malý na to, aby se jím dalo současné oteplování planety vysvětlit.
Skupina několika britských vědců procházela zpětně záznamy, některé z nich staré až tisíc let, o výši teplot. Z toho pak vyvodila, že konec dvacátého století je nejteplejším obdobím v záznamech.
Dalším cílem jejich výzkumu pak byly kmeny starých stromů rostoucích v odlišných oblastech. Z hustoty každoročních letokruhů lze totiž určit, jaké klima v té době vládlo, z toho pak sestavili záznam o místních podmínkách. Mimo to se vědci zaměřili na studium vrtů ledových vrstev v Grónsku a Antarktidě.
Podle počtu a složení vzduchových bublin v ledu je totiž možné získat informaci o klimatu, které panovalo v době, kdy led vznikal.
Posledním zdrojem poznatků se staly historické záznamy pocházející z Nizozemska, Švýcarska a Číny. Sečteno a podtrženo: severní část Země prožívá nyní nejteplejší období za posledních 2000 let.
Autoři studie sice nebyli schopni nalézt dostatek informací, aby mohli prozkoumat, jaké klima vládlo na jižní polokouli, u severní hemisféry jsou si však téměř jisti.
"To, že se během posledních desetiletí otepluje, je fakt," souhlasí se závěry britských vědců Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu.
"Od doby, co máme k dispozici výsledky pravidelných měření, tj. zhruba od roku 1750, byla devadesátá léta 20. století vůbec nejteplejší dekádou. Rok 2002 byl ještě teplejší.
Je přitom velmi pravděpodobné, že letošní rok ještě loňský rekord překoná," dodává.
Na některých částech planety Země mohlo sice být tepleji, než je tomu nyní, připouštějí vědci, průměrné teploty však byly menší.
Vědci se domnívají, že Země se oteplila nejméně o 0,2 stupně Celsia v posledních dvaceti letech. Ke stejné teplotní změně, ať už směrem nahoru nebo dolů, však dříve docházelo v průběhu sta let.
"To dokazuje, jak dramaticky se oteplování vyvíjelo v posledních letech. Je to odpověď na skleníkový efekt v atmosféře," říká jeden z autorů projektu Philip Jones, který se zabývá výzkumem klimatu na University of East Anglia.
Vědci se většinou domnívají, že současné zvyšování teplot lze vysvětlit emisemi oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů.
Tato skupina vědců poukazuje na poznatek, že řeka Temže v Londýně zamrzala častěji, než je tomu nyní. Jiní odborníci naopak namítají, že historické záznamy potvrzují, že klima se mění přirozeně a lidé to nemohou nijak ovlivnit. Mimo jiné argumentují například i tím, že na severu Británie se před tisíci lety dařilo vínu.
"Tito skeptici mlátí prázdnou slámu. Nemůžete říci, že celý svět byl kdysi teplejší, než je nyní, jen proto, že Evropa byla teplejší," dodává Jones. "Je nutné shromáždit všechny dostupné údaje. Nyní bychom rádi získali i další informace, zejména z tropického pásma."
Ze změn klimatu vyplývají i praktické důsledky. Růst teplot s sebou přináší extrémní počasí, záplavy a zároveň i nebývalá vedra a sucha. Podle Pretela je třeba se této nové situaci přizpůsobit. "Investice do úprav vodních toků, zavlažování a také zlepšení schopnosti předpovídat počasí považuji za daleko důležitější než násilné omezování produkce skleníkových plynů za každou cenu," říká.
