Podle výzkumů, které 19. března Prusiner zveřejnil, se mohou i v mase hromadit priony, původci nemoci šílených krav. Platí to alespoň u myší a křečků.
Dosud panovalo přesvědčení, že tyto bílkovinné částice se soustřeďují v mozku, míše a jiných "rizikových" částech těl, a že tedy stačí vyjmout tyto orgány, aby bylo maso celkem bezpečné.
Americké výzkumy tak zasadily tvrdou ránu optimismu v boji s nemocí. Prusinerův tým, působící na Kalifornské univerzitě, totiž zjistil, že priony se mohou hromadit i v nožičkách a ve vnitřních orgánech, jako jsou játra.
Výsledek, k němuž dospěl Prusiner, se dosud považoval za vyloučený. Bezpečnostní opatření Evropské unie proti BSE jsou založena právě na víře, že samo maso nepředstavuje zdravotní riziko pro lidi ani pro dobytek.
Vědecký výbor EU ale po výzkumu evropských odborníků usoudil, že není potřeba rozšiřovat seznam rizikových masných produktů, které mají být staženy z trhu. Své závěry, které potvrzují dřívější zjištění vědců EU, opřel o výzkumy u myší po vzoru Američanů, ale i dalších zvířat, uvedla bez dalšího upřesnění komise.
"Myš nelze srovnávat s krávou. My jsme testovali řadu krav nakažených BSE, ale nic takového (přenos prionů do masa) při nich nebylo zjištěno," uvedla v březnu Beate Gminderová, mluvčí komisaře pro bezpečnost potravin.
"Je možné, že velmi sofistikovanými a mimořádně citlivými metodami lze zjistit bílkoviny-priony, ale i pak je ještě třeba zjistit, zda je s nimi spojena nějaká nakažlivost a zda je to podstatné z hlediska přenosu nemoci," přidal se tehdy opatrně Pierre-Paul Pastoret z veterinární fakulty při univerzitě v Lutychu.
Sama Gminderová k výsledkům profesora Prusinera dodala, že "je to zajímavý výsledek, který ale nemá bezprostřední důsledky", protože mezi křečky a krávami existuje jistá biologická, druhová bariéra.
Prusinerův tým však zatím neexperimentoval s nemocí šílených krav. Infikoval zvířata nemocí scrappie, která postihuje ovce a která podle dosavadních zjištění není člověku přímo nebezpečná.
To je však jen malá útěcha. Scrappie bývá často označována za nemoc, z níž se BSE vyvinula. Údajně k tomu došlo poté, co se do krmiva pro dobytek začalo přidávat i maso ovcí nakažených touto nemocí.
Kvůli šíleným kravám vypukly již dvě velké paniky - první v roce 1996 vedla k zákazu vývozu britského hovězího, druhá v roce 2000 postihla i kontinent, kde byly zjištěny stovky nakažených kusů. Obavy byly posíleny tvrzením, že BSE vyvolává u lidí Creutzfeldt-Jacobovu nemoc, což je smrtící onemocnění mozku.
Paniky již přešly, ale kolem BSE panuje stále řada nejistot, zejména v Británii, která byla nemocí postižena nejvíce. Počátkem roku tam vyvolalo velký rozruch tvrzení, že nemoc šílených krav postihuje i ovce. Podezření nakonec nebylo potvrzeno.
Co je BSE |
Co to je BSE? |