Tamní vědci tak dali jedné z biologicky nejbohatších lokalit světa novou naději. Na některých místech útesů platí zákaz jakéhokoliv rybolovu od roku 2004. Nesmí se zde rybařit a nesmí se odtud ani nic odvézt. A přísná pravidla mají podle vědců svůj přínos.
Velký bariérový útesJe to největší korálový útes světa. Táhne se podél pobřeží Queenslandu (severovýchodní Autrálie) a je dlouhý přes 2 tisíce kilometrů. Je to jediná stavba živých tvorů na Zemi viditelná i z Měsíce. Od roku 1981 je celý útes pod ochranou UNESCO. Lov byl zakázán ve třetině jeho vod. Jakýkoliv rybolov je zakázán v takzvaných zelených zónách, které zasahují asi do 5 procent útesu, což je plocha o rozloze 16 tisíc kilometrů čtverečních. Podle posledních vědeckých analýz je útes starý pouze 600 tisíc let. |
"Výsledky výzkumu jsou ohromující. Větší počet ochranných zón je prospěšný jak pro podmořský život, tak pro ryby i lidi, jejichž život je na korálových útesech závislý," shrnul studii pro magazín Proceedings of the National Academy of Sciences vedoucí výzkumného týmu Laurence McCook.
Několikaleté analýzy porovnávaly biodiverzitu v zónách před přísnou ochranou, kdy na moři řádili pytláci, a po zavedení zákazu rybolovu. Srovnávaly také ochranná pásma s oblastmi útesů, kde se dosud rybařit může.
A výsledky opatření? Do chráněných zón se vrací větší ryby včetně žraloků. A díky nim se mimo jiné povedlo omezit "řádění" hvězdice trnité, která útesy rozežírá. Malé druhy žraloků a ryby ploskozubci jsou totiž jejími přirozenými nepřáteli, protože se živí larvičkami tohoto organismu. Navracejí se také další nepřátelé hvězdice - měkkýši tritonky.
Rozsáhlá síť korálových útesů, na kterých jsou závislé některé druhy ryb, se tak pomalu obnovuje. "Je to tedy pozitivní i pro turismus a pro další rybářský průmysl," dodal McCook. Náklady na tato opatření jsou přitom podle něj malé.
Přestože vědci dali druhové rozmanitosti na útesech u Austrálie novou naději, McCook varuje, že útesy ohrožuje i výrazné oteplování klimatu.
Teplejší voda totiž oslabuje korály, kteří blednou a jsou náchylnější k různým nemocem. Korálům dávají barvu jednobuněčné organismy, které s nimi žijí v symbióze. V teplejší vodě však tyto řasy korály opouštějí, útesy se oslabují a drolí se. Útesům neprospívá ani zvyšující se kyselost vody, uzavřel McCook.