Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Věda bude téměř všechno šít na míru

aktualizováno 
- Když spatříte v okolí Slapské přehrady šedovlasého sportovně vyhlížejícího pána s vnukem, jak sbírají do velkého pytle pohozené igelitové tašky, lahve a konzervy, nenarazili jste na aktivistu nějakého ekologického hnutí. Setkali jste se s vědcem světového jména - s profesorem Rudolfem Zahradníkem, fyzikálním chemikem, předsedou Akademie věd, čerstvým sedmdesátníkem. "Nechci zůstat jenom kazatelem," vysvětluje. "Proti téhle sebevraždě společnosti musíme aktivně vystupovat všichni."

Rudolf Zahradník vstoupil do vědy před půl stoletím, kdy jako student Vysoké školy chemicko-technologické začal s prvními pokusy a s prvním teoretizováním.

ROZBITÍ A ZNOVUSPOJENÍ
V uplynulých padesáti letech se věda obrovským způsobem rozvíjela. "Dovršoval se opačný trend než ten, který nastoupil po vládě polyhistorů - snad bychom mohli říci znalců veškeré vědy - v 18. století," pokračuje profesor Zahradník. "Už v 19. století se jednotná věda rozplynula - vznikly fyzika, chemie, biologie, matematika... Věda ztratila společný jazyk, kterým byla latina, a začaly se používat národní jazyky. V našem století se vědy dělily dál a dál - zrodily se fyzikální chemie, biochemie, biologie...
Ovšem ve druhé polovině 20. století se začaly tyto disciplíny zase zpátky propojovat, ale na nové úrovni. A jejich praktické výsledky prostupují náš každodenní život, jak vidíme třeba i v těch odhozených igelitových obalech. Přitom by bylo ideální, kdyby tato integrace probíhala široce - aby výsledky aplikované fyziky, ze kterých vycházejí mnohé průmyslové výrobky, rovněž posuzovaly psychologie a sociologie. A pro lidstvo by bylo ještě větším přínosem, kdyby do toho mohla mluvit i moudrá filozofie, která by dokázala působit na naši morálku - a zase se dostáváme k těm zbytečným odpadkům a odpadům.

MYŠLENKOVÉ BOHATSTVÍ PRO KAŽDÉHO
Věda také sama sebe zracionalizovala. Na základě teoretických výpočtů se dělají praktické pokusy - tím se třeba v biologii a zvláště pak při hledání nových léků šetří laboratorní zvířata, chemikálie a čas. Počítače zase umožňují lépe utřídit a v podstatě každému člověku nabídnout myšlenkové bohatství lidstva - to tady dosud nebylo.
Věda nám také nabízí odpovědi na mnohé věčné otázky našeho bytí - čtenáři možná znají knihu První tři minuty, v níž se dověděli o prvopočátcích vesmíru i o struktuře hmoty. I když to není definitivní slovo, je to úchvatný obraz. A v mnoha případech nás tohle poznání, které vypadá tak teoreticky, může inspirovat třeba k vyřešení vývoje nových zdrojů energie a podobně."
Předpovídat vývoj vědy v příštích padesáti letech je obtížný úkol i pro přemýšlivého badatele. "Aspoň tedy obecně," souhlasí profesor Zahradník. "V nejbližší budoucnosti věda naučí průmysl a lékařství, aby všechno šily na míru. Genetika umožní vystříhávat vadné geny z lidí a tím umožní jejich zdravý vývoj. Za pomoci diagnostických a terapeutických počítačů budou lékaři objednávat léky pro pacienty podle jejich individuálních potřeb ve farmaceutických továrnách. Zrovna tak budou železnice zadávat výrobu pražců podle podmínek na jednotlivých úsecích tratí. A podniky budou nakupovat prostředky proti korozi svých výrobků i podle toho, kde mají sloužit... To všechno umožní naše znalosti o živé a neživé hmotě i o prostředí, v němž žijeme. Bezodpadové technologie v průmyslu, energetice a dopravě napomohou k ozdravění našeho prostředí... A tak dále."

HOLÁ VĚDA NESTAČÍ
Ovšem to všechno přináší také nová rizika. "Ano," souhlasí profesor Zahradník, "lidstvo se s nimi může vypořádat pouze v osvícené demokratické společnosti, kde politici budou brát vědce jako partnery, jejichž hlasu musí naslouchat. Výsledky poznání i jejich rizika musíme brát se stále větší vážností. Přitom však nepotřebujeme jenom holou vědu. Musíme se naučit pěstovat rysy lidskosti, humanity, soužití mezi bytostmi různé barvy pleti a národnosti. Nemůžeme dál postupovat s takovou bezohledností a cynismem jako dnes.

Do využití exaktních a přírodních věd by měla měly mluvit i filozofie.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.