Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Věčný boj amerických prezidentů s ropou. Špinila jim pověst i lámala vaz

  14:06aktualizováno  14:06
Barack Obama není jediným americkým prezidentem, jemuž ztrpčila život v úřadě ropa. Kvůli mazlavé surovině se Theodore Roosevelt potýkal s magnátem Rockefellerem, její nedostatek srazil na kolena Jimmyho Cartera a třeba Bush starší prý bojoval se Saddámem Husajnem v Kuvajtu i kvůli černému zlatu.

Americký prezident Jim Carter (uprostřed) během projevu ke zmírnění energetické krize a snížení americké závislosti na fosilních palivech. (27. listopadu 1979) | foto: Profimedia.cz

Barack Obama zatím čelí kvůli ropné havárii v Mexickém zálivu obrovské kritice Američanů. Podle historičky Nancy Koehnové je to pro současného šéfa Bílého domu bod zlomu v jeho úřadu. "Musí se s tím vypořádat politicky efektivně, jinak půjde ke dnu," míní Koehnová.

Obama a ropná krize

Dvě třetiny Američanů si myslí, že vláda Baracka Obamy nezvládá ekologickou katastrofu v Mexickém zálivu. Šéf Bílého domu kvůli ní neváhal použít ostřejší slova a promluvil i z Oválné pracovny, odkud prezidenti hovoří jen ve výjimečně. Postiženou oblast už také několikrát navštívil (ostrá slova Obamy si přečtěte zde).

Ropa ale dělala během posledního století vrásky mnoha americkým prezidentům a ne všichni se museli vypořádávat s obrovskou ekologickou katastrofou. Některým šéfům Bílého domu surovina v jejich kariéře pomohla, dalším zlomila vaz, připomněla televize CNN na svém webu.

Tak třeba Theodore Roosevelt se na začátku 20. století pustil do boje proti firemním monopolům, jedním z nich byl ropný magnát John D. Rockefeller. Byl to prakticky první zápas mezi mocí Bílého domu a mocí ropy.

Zvítězil Roosevelt, v roce 1911 se po rozsudku nejvyššího soudu Rockefellerova společnost Standard Oil Company rozpadla na třicet menších firem, kterým nakonec nezbylo, než si navzájem konkurovat.

Na karikatuře z roku 1900 je průmyslník John D. Rockefeller vyobrazen jako chobotnice a americký prezident Theodore Roosevelt jako muž se sekerou.

Na karikatuře z roku 1900 je průmyslník John D. Rockefeller vyobrazen jako chobotnice a americký prezident Theodore Roosevelt jako muž se sekerou.

Netrvalo dlouho a ropa nadělala starosti dalšímu prezidentovi. Američané vstoupili do 2. světové války a Franklin Delano Roosevelt musel řešit nedostatek důležité suroviny. Vytvořil proto i úřad, který měl na starosti zajistit, aby měla dost ropy armáda.

Americký prezident Franklin Delano Roosevelt na snímku z roku 1929.Američany přesvědčil, že jsou nezbytné příděly na ropné produkty. "Přídělový systém jeho prezidentství nezatížil, naopak byl obecně akceptován a zesílil přesvědčení, že Roosevelt sjednotil národ ve válečném úsilí," tvrdí Jonathan Emord, právní zástupce, který se angažuje v řešení ropné skvrny v Mexickém zálivu.

Prezident Dwight D. Eisenhower v roce 1957 jako vůbec první šéf Bílého domu Američany varoval před problémy spojenými s ropou. "Jako první prezident zmínil ropu ve Zprávě o stavu Unie. Mluvil o závislosti Spojených států na ropě," upřesnil americký historik James Hedtke.

V jeho šlépějích se pak vydali i další prezidenti, třeba Richard Nixon, Gerald Ford, Jimmy Carter, George H. W. Bush, Bill Clinton i George W. Bush. Závislost USA na ropě ale stále roste, podotkla CNN.

Carterovo prokletí

Nejvíce ropa poškodila prezidentství Jimmyho Cartera, shodují se někteří historikové. Během jeho úřadování na konci 70. let totiž vypukla v Íránu takzvaná Islámská revoluce, kvůli níž poklesl vývoz ropy a následná íránsko-irácká válka zvedla ceny ropných produktů i ve Spojených státech.

Ropná katastrofa v Mexickém zálivu

Vše o ropné skvrně a jejím dopadu čtěte zde

Carter tehdy vystoupil v televizi a požádal Američany, aby snížili spotřebu ropných produktů, třeba méně topili. Sám si pro inspiraci diváků oblékl svetr. Investoval také velké peníze do hledání jiných energetických zdrojů. Američané si ale podle novináře Richarda Heinberga opasky utáhnout nechtěli a Cartera už podruhé do úřadu nezvolili.

Bush, Kuvajt a Exxon Valdez

Zatímco Carterovi byla ropa spíše prokletím, Bushovi se stala s trochou nadsázky naopak požehnáním. Za jeho válkou v Perském zálivu proti Saddámu Husajnovi na počátku 90. let byla podle mnohých odborníků právě ropa. V Kuvajtu se totiž skrývá kolem 20 procent světových zásob.

Americký prezident George Bush navštívil vojenskou základnu v Saudské Arábii během operace Pouštní bouře. (22. listopadu 1990)

Americký prezident George Bush navštívil vojenskou základnu v Saúdské Arábii během operace Pouštní bouře. (22. listopadu 1990)

Když se Američanům podařilo iráckého diktátora z Kuvajtu vyhnat, podpora Bushe staršího se vymrštila až na neuvěřitelných 90 procent. "Kdyby se pak nerozpadla ekonomika, mohlo by mu to vyhrát druhý termín (v úřadu)," míní Hedtke.

Nutno podotknout, že reakce George Bushe staršího na obrovskou ekologickou katastrofu po ztroskotání tankeru Exxon Valdez u Aljašky v roce 1989 tisk přecházel prakticky bez větších emocí.

Zrušení zákazu těžby v hloubkách

Americký soud dnes zrušil půlroční moratorium na těžbu ropy z velkých hloubek v Mexickém zálivu. Zákaz těžby koncem května vydal prezident Barack Obama kvůli explozi na plošině Deepwater Horizon a následnému obrovskému úniku ropy z poničeného vrtu do Mexického zálivu. Katastrofa je dosud největší ekologickou havárii v dějinách USA. Americká vláda už oznámila, že se proti dnešnímu verdiktu odvolá, uvedla agentura AP (více čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.