Barack Obama zatím čelí kvůli ropné havárii v Mexickém zálivu obrovské kritice Američanů. Podle historičky Nancy Koehnové je to pro současného šéfa Bílého domu bod zlomu v jeho úřadu. "Musí se s tím vypořádat politicky efektivně, jinak půjde ke dnu," míní Koehnová.
Obama a ropná krizeDvě třetiny Američanů si myslí, že vláda Baracka Obamy nezvládá ekologickou katastrofu v Mexickém zálivu. Šéf Bílého domu kvůli ní neváhal použít ostřejší slova a promluvil i z Oválné pracovny, odkud prezidenti hovoří jen ve výjimečně. Postiženou oblast už také několikrát navštívil (ostrá slova Obamy si přečtěte zde). |
Ropa ale dělala během posledního století vrásky mnoha americkým prezidentům a ne všichni se museli vypořádávat s obrovskou ekologickou katastrofou. Některým šéfům Bílého domu surovina v jejich kariéře pomohla, dalším zlomila vaz, připomněla televize CNN na svém webu.
Tak třeba Theodore Roosevelt se na začátku 20. století pustil do boje proti firemním monopolům, jedním z nich byl ropný magnát John D. Rockefeller. Byl to prakticky první zápas mezi mocí Bílého domu a mocí ropy.
Zvítězil Roosevelt, v roce 1911 se po rozsudku nejvyššího soudu Rockefellerova společnost Standard Oil Company rozpadla na třicet menších firem, kterým nakonec nezbylo, než si navzájem konkurovat.
Na karikatuře z roku 1900 je průmyslník John D. Rockefeller vyobrazen jako chobotnice a americký prezident Theodore Roosevelt jako muž se sekerou.
Netrvalo dlouho a ropa nadělala starosti dalšímu prezidentovi. Američané vstoupili do 2. světové války a Franklin Delano Roosevelt musel řešit nedostatek důležité suroviny. Vytvořil proto i úřad, který měl na starosti zajistit, aby měla dost ropy armáda.
Američany přesvědčil, že jsou nezbytné příděly na ropné produkty. "Přídělový systém jeho prezidentství nezatížil, naopak byl obecně akceptován a zesílil přesvědčení, že Roosevelt sjednotil národ ve válečném úsilí," tvrdí Jonathan Emord, právní zástupce, který se angažuje v řešení ropné skvrny v Mexickém zálivu.
Prezident Dwight D. Eisenhower v roce 1957 jako vůbec první šéf Bílého domu Američany varoval před problémy spojenými s ropou. "Jako první prezident zmínil ropu ve Zprávě o stavu Unie. Mluvil o závislosti Spojených států na ropě," upřesnil americký historik James Hedtke.
V jeho šlépějích se pak vydali i další prezidenti, třeba Richard Nixon, Gerald Ford, Jimmy Carter, George H. W. Bush, Bill Clinton i George W. Bush. Závislost USA na ropě ale stále roste, podotkla CNN.
Carterovo prokletí
Nejvíce ropa poškodila prezidentství Jimmyho Cartera, shodují se někteří historikové. Během jeho úřadování na konci 70. let totiž vypukla v Íránu takzvaná Islámská revoluce, kvůli níž poklesl vývoz ropy a následná íránsko-irácká válka zvedla ceny ropných produktů i ve Spojených státech.
Ropná katastrofa v Mexickém zálivuVše o ropné skvrně a jejím dopadu čtěte zde |
Carter tehdy vystoupil v televizi a požádal Američany, aby snížili spotřebu ropných produktů, třeba méně topili. Sám si pro inspiraci diváků oblékl svetr. Investoval také velké peníze do hledání jiných energetických zdrojů. Američané si ale podle novináře Richarda Heinberga opasky utáhnout nechtěli a Cartera už podruhé do úřadu nezvolili.
Bush, Kuvajt a Exxon Valdez
Zatímco Carterovi byla ropa spíše prokletím, Bushovi se stala s trochou nadsázky naopak požehnáním. Za jeho válkou v Perském zálivu proti Saddámu Husajnovi na počátku 90. let byla podle mnohých odborníků právě ropa. V Kuvajtu se totiž skrývá kolem 20 procent světových zásob.
Americký prezident George Bush navštívil vojenskou základnu v Saúdské Arábii během operace Pouštní bouře. (22. listopadu 1990)
Když se Američanům podařilo iráckého diktátora z Kuvajtu vyhnat, podpora Bushe staršího se vymrštila až na neuvěřitelných 90 procent. "Kdyby se pak nerozpadla ekonomika, mohlo by mu to vyhrát druhý termín (v úřadu)," míní Hedtke.
Nutno podotknout, že reakce George Bushe staršího na obrovskou ekologickou katastrofu po ztroskotání tankeru Exxon Valdez u Aljašky v roce 1989 tisk přecházel prakticky bez větších emocí.
Zrušení zákazu těžby v hloubkáchAmerický soud dnes zrušil půlroční moratorium na těžbu ropy z velkých hloubek v Mexickém zálivu. Zákaz těžby koncem května vydal prezident Barack Obama kvůli explozi na plošině Deepwater Horizon a následnému obrovskému úniku ropy z poničeného vrtu do Mexického zálivu. Katastrofa je dosud největší ekologickou havárii v dějinách USA. Americká vláda už oznámila, že se proti dnešnímu verdiktu odvolá, uvedla agentura AP (více čtěte zde). |